Nádraží Ostrava-Vítkovice. Historie | architektura | památkový potenciál
Pilotní svazek nové ediční řady odborných monografií se zabývá historií, architekturou, uměním, konstrukčním utvářením, materiály a dalšími aspekty řešení výpravní budovy železniční stanice Ostrava-Vítkovice, jedné z důležitých součástí ostravského železničního uzlu. Tato stavba z let 1964 až 1967, vyprojektovaná architektem Josefem Dandou, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. První blok knihy se věnuje architektuře po roce 1945 ve vztahu k železnici a výstavbě polanecké spojky. Právě na této trati vznikla výše zmíněná stanice, jejíž výpravní budovou se podrobně zabývá druhá část knihy, zaměřená na architekturu, uměleckou výzdobu, otázky památkové péče i kontext díla architekta Josefa Dandy. Třetí blok je výsledkem studia materiálového a konstrukčního utváření výpravní budovy, včetně příkladů nového využití drážních staveb. Tým vědců z Vysokého učení technického v Brně analyzoval železobetonovou konstrukci budovy. Ocelovou konstrukcí se zabývá kapitola, zpracovaná odborníky z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze. Třetí kapitola, napsaná pracovníky Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR, se podrobněji věnuje možnostem modelování budovy technologií BIM a uplatnění těchto postupů v památkové péči. Čtvrtá kapitola, opět z prostředí ČVUT, představuje realizované konverze a revitalizace nádražních ploch a objektů. Závěrečný blok obsahuje rozhovor s bývalým přednostou stanice Vladimírem Kutým o provozu železniční stanice a dále rozhovor s malířem a sklářem Vladimírem Kopeckým o výzdobě vítkovického nádraží a procesu vzniku výtvarných děl.
Pilotní svazek nové ediční řady odborných monografií se zabývá historií, architekturou, uměním, konstrukčním utvářením, materiály a dalšími aspekty řešení výpravní budovy železniční stanice Ostrava-Vítkovice, jedné z důležitých součástí ostravského železničního uzlu. Tato stavba z let 1964 až 1967, vyprojektovaná architektem Josefem Dandou, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu.
První blok knihy se věnuje architektuře po roce 1945 ve vztahu k železnici a výstavbě polanecké spojky. Právě na této trati vznikla výše zmíněná stanice, jejíž výpravní budovou se podrobně zabývá druhá část knihy, zaměřená na architekturu, uměleckou výzdobu, otázky památkové péče i kontext díla architekta Josefa Dandy. Třetí blok je výsledkem studia materiálového a konstrukčního utváření výpravní budovy, včetně příkladů nového využití drážních staveb. Tým vědců z Vysokého učení technického v Brně analyzoval železobetonovou konstrukci budovy. Ocelovou konstrukcí se zabývá kapitola, zpracovaná odborníky z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze. Třetí kapitola, napsaná pracovníky Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR, se podrobněji věnuje možnostem modelování budovy technologií BIM a uplatnění těchto postupů v památkové péči. Čtvrtá kapitola, opět z prostředí ČVUT, představuje realizované konverze a revitalizace nádražních ploch a objektů. Závěrečný blok obsahuje rozhovor s bývalým přednostou stanice Vladimírem Kutým o provozu železniční stanice a dále rozhovor s malířem a sklářem Vladimírem Kopeckým o výzdobě vítkovického nádraží a procesu vzniku výtvarných děl.
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
V
III.3
Modelování budovy nádraží
Ostrava-Vítkovice z hlediska
progresivních přístupů v oblasti
stavebních průzkumů
v památkové péči
Hana Hasníková, Jiří Kunecký
Stávající stav památkových objektů se dokumentuje běžnými geodetickými metodami
stejně jako jiná stavební díla. Jsou zaměřeny všechny rozměry stavebních prvků
tak, aby bylo možné vytvořit grafickou podobu jak vnější, tak i vnitřní dispozice
objektu. Tradičním přístrojem používaným k zaměření je totální stanice, která automaticky
měří horizontální i vertikální úhly a vzdálenost měřeného bodu (rohy, otvory
atd.). Z těchto údajů je polární metodou vytvořen polohopis a výškopis objektu.
V dnešní době jsou již relativně běžnou součástí stavebně technické dokumentace
3D modely a vizualizace staveb. To umožňují moderní optické postupy jako fotogrammetrie
a laserové skenování, díky kterým lze získat například názorné a podrobné
fotoplány. Při těchto měřeních vzniká velké množství dat, která musí být kvalitně
zpracována, a to určuje i cenu, která může často přesahovat možnosti běžného majitele
či správce památkového objektu. Důležitou otázkou je také další použitelnost
těchto modelů a práce s nimi. 1 V rámci projektu NAKI II. jsou proto prověřovány
nové možnosti současných technologií tak, aby se využil jejich potenciál a zároveň
se staly plošně použitelnými pro záznam stavu historických objektů nejen ve správě
NPÚ. Úkolem „technického“ výzkumu je posouvat limity použitelnosti běžných
metod a hledat lepší alternativy. Jejich efektivita je pak zhodnocena vyšší autoritou,
kterou je praxe.
Detail schodiště na II. nástupiště
(foto Roman Polášek, 2016).
1 Detailně VESELÝ, Jan. Měřická dokumentace historických staveb pro průzkum v památkové péči.
Praha: Národní památkový ústav, 2014.
186
187
V
V
Change language