Nádraží Ostrava-Vítkovice. Historie | architektura | památkový potenciál
Pilotní svazek nové ediční řady odborných monografií se zabývá historií, architekturou, uměním, konstrukčním utvářením, materiály a dalšími aspekty řešení výpravní budovy železniční stanice Ostrava-Vítkovice, jedné z důležitých součástí ostravského železničního uzlu. Tato stavba z let 1964 až 1967, vyprojektovaná architektem Josefem Dandou, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. První blok knihy se věnuje architektuře po roce 1945 ve vztahu k železnici a výstavbě polanecké spojky. Právě na této trati vznikla výše zmíněná stanice, jejíž výpravní budovou se podrobně zabývá druhá část knihy, zaměřená na architekturu, uměleckou výzdobu, otázky památkové péče i kontext díla architekta Josefa Dandy. Třetí blok je výsledkem studia materiálového a konstrukčního utváření výpravní budovy, včetně příkladů nového využití drážních staveb. Tým vědců z Vysokého učení technického v Brně analyzoval železobetonovou konstrukci budovy. Ocelovou konstrukcí se zabývá kapitola, zpracovaná odborníky z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze. Třetí kapitola, napsaná pracovníky Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR, se podrobněji věnuje možnostem modelování budovy technologií BIM a uplatnění těchto postupů v památkové péči. Čtvrtá kapitola, opět z prostředí ČVUT, představuje realizované konverze a revitalizace nádražních ploch a objektů. Závěrečný blok obsahuje rozhovor s bývalým přednostou stanice Vladimírem Kutým o provozu železniční stanice a dále rozhovor s malířem a sklářem Vladimírem Kopeckým o výzdobě vítkovického nádraží a procesu vzniku výtvarných děl.
Pilotní svazek nové ediční řady odborných monografií se zabývá historií, architekturou, uměním, konstrukčním utvářením, materiály a dalšími aspekty řešení výpravní budovy železniční stanice Ostrava-Vítkovice, jedné z důležitých součástí ostravského železničního uzlu. Tato stavba z let 1964 až 1967, vyprojektovaná architektem Josefem Dandou, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu.
První blok knihy se věnuje architektuře po roce 1945 ve vztahu k železnici a výstavbě polanecké spojky. Právě na této trati vznikla výše zmíněná stanice, jejíž výpravní budovou se podrobně zabývá druhá část knihy, zaměřená na architekturu, uměleckou výzdobu, otázky památkové péče i kontext díla architekta Josefa Dandy. Třetí blok je výsledkem studia materiálového a konstrukčního utváření výpravní budovy, včetně příkladů nového využití drážních staveb. Tým vědců z Vysokého učení technického v Brně analyzoval železobetonovou konstrukci budovy. Ocelovou konstrukcí se zabývá kapitola, zpracovaná odborníky z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze. Třetí kapitola, napsaná pracovníky Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR, se podrobněji věnuje možnostem modelování budovy technologií BIM a uplatnění těchto postupů v památkové péči. Čtvrtá kapitola, opět z prostředí ČVUT, představuje realizované konverze a revitalizace nádražních ploch a objektů. Závěrečný blok obsahuje rozhovor s bývalým přednostou stanice Vladimírem Kutým o provozu železniční stanice a dále rozhovor s malířem a sklářem Vladimírem Kopeckým o výzdobě vítkovického nádraží a procesu vzniku výtvarných děl.
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
FRIEDL, Evžen. Zastavovací plán Ostravy. In Technická práce na Ostravsku
1936–1946. Ostrava: Spolek československých inženýrů, odbočka Ostrava, 1947,
s. 380–384.
GAVENDOVÁ, Marcela. Skleněná mozaika Vladimíra Kopeckého ve výpravní hale
havířovského nádraží. In Sborník Národního památkového ústavu v Ostravě 2014.
Ostrava: Národní památkový ústav, 2014, s. 101–106.
GROF, Leopold. Kročeje ostravskou železniční historií 1847–1990. Ostrava:
Obchodně-provozní ředitelství Českých drah v Ostravě, 1994.
GUZDEK, Adam. Terminál story: Kauza nádraží v Havířově. Zprávy památkové péče
73., 2013, č. 3, s. 263–264.
HÁJEK, Karel. Architekt Josef Danda. Praha: Česká technika – nakladatelství ČVUT,
2007.
Hlaváček, Emil. Architektura pohybu a proměn: minulost a přítomnost
průmyslové architektury. Praha: Odeon, 1985.
Hlaváčková, Miroslava – Kopecký, Vladimír. Vladimír Kopecký: obrazy.
Roudnice nad Labem: Galerie moderního umění, 2005. 24 s.
HRUBÝ, Josef – POKORNÝ, Zdeněk. Úprava prostoru kolem hotelu International
v Brně. Architektura ČSSR XXII., 1963, č. 2, s. 96.
Chalupecký, Jindřich. Nové umění v Čechách. Jinočany: H & H, 1994.
Chalupecký, Jindřich. Vladimír Kopecký. Výtvarné umění XX., 1970, č. 7, s. 338–341.
Chalupecký, Jindřich et al. Vladimír Kopecký. Brno: Galerie Aspekt, 2007, 272 s.
IVÁNEK, Jakub. Z deníku Směrníku aneb Jak to všechno bylo a je. Krásná Ostrava
III., 2015, č. 3, s. 23–27.
IVÁNEK, Jakub. Směrník Václava Uruby ve starém i novém kontextu. In STRAKOŠ,
Martin (ed.). Odboje 1941/1. Obnova památky moderní architektury. Ostrava:
Národní památkový ústav, 2016, s. 85–90.
KAPLICKÝ, Josef. Vladimír Kopecký. Tvar: Časopis pro užité umění a průmyslové
výtvarnictví XII., 1961, č. 3, s. 72–87.
KARBAŠ, Jiří. České výtvarné umění v architektuře 1945–1985. Praha: Odeon, 1985.
KAROUS, Pavel. Vetřelci a volavky. Atlas výtvarného umění ve veřejném prostoru
v Československu v období normalizace (1968–1989). Praha: Arbor vitae a Vysoká
škola uměleckoprůmyslová, 2013.
KAROUS, Pavel. Umělecká výzdoba sídlišť v Československu 60.–80. let. Zprávy
památkové péče 75., 2015, č. 4, s. 331–342.
Kirsch, Roland et al. Historie sklářské výroby v českých zemích. II. díl, Od konce
19. století do devadesátých let 20. století. Praha: Academia, 2003.
KLAŠKA, František. Oprava tratí v ostravskokarvinském revíru, poškozených válkou.
In Technická práce na Ostravsku 1936–1946. Ostrava: Spolek československých
inženýrů, odbočka Ostrava, 1947.
KOLLMANN, Vítězslav – ZATLOUKAL, Pavel. Moravské lázně v proměnách dvou
staletí. Olomouc: Oblastní galerie výtvarného umění Olomouc, 1987.
KOLOUŠEK, Vladimír. Projekt sportovního stadiónu se zavěšenou střechou.
Inženýrské stavby 10., 1962, č. 6, s. 207–208.
Kopeckého škola = School of Vladimír Kopecký. Praha: Vysoká škola
uměleckoprůmyslová, 2003, 75 s.
Kopecký, Vladimír. Vladimír Kopecký: malby 1960–2001: intenzita prožitku. Brno:
Galerie Aspekt, 2001, 92 s.
Kopecký, Vladimír. Studio Glass Gallery Annual catalogue 1995/96. Slovenská
výtvarná únia, 1996(?), 26 s.
Kopecký, Vladimír. Vladimír Kopecký. Břeclav: Moraviapress, 1999.
Kopecký, Vladimír et al. Sklo: Vladimír Kopecký & z jeho školy. Ostrava, 2015.
Kopecký, Vladimír – Dostál, Martin – Volf, Petr. Vladimír Kopecký: bouře a klid.
Praha: Retro Gallery, 2014.
Kopecký, Vladimír – Chalupecký, Jindřich. Vladimír Kopecký. Praha: Svaz
českých výtvarných umělců, 1970.
KOPECKÝ, Vladimír – MAREŠ, Ivan. Kunst mit Glas. Essen: Essener Glasgalerie,
1989.
KOULA, Jan E. Nová česká architektura a její vývoj ve XX. století. Praha: Česká
grafická unie A. S. v Praze, 1940.
KRAMEROVÁ, Daniela – SKÁLOVÁ, Vanda (eds.). Bruselský sen. Československá
účast na Světové výstavě EXPO 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let
(katalog). Arbor vitae, 2008.
KREJČIŘÍK, Mojmír. Po stopách našich železnic. Praha: Nakladatelství dopravy
a spojů (NADAS), 1991.
KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží. Architektura a stavební vývoj. I. díl. Litoměřice:
Vydavatelství dopravní literatury Ing. Luděk Čada, 2003.
KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží. Architektura a stavební vývoj. II. díl. Litoměřice:
Vydavatelství dopravní literatury Ing. Luděk Čada, 2005.
KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží. Architektura a stavební vývoj. III. díl. První část.
Litoměřice: Vydavatelství dopravní literatury Ing. Luděk Čada, 2009.
KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží. Architektura a stavební vývoj. III. díl. Druhá
část. Litoměřice: Vydavatelství dopravní literatury Ing. Luděk Čada, 2009.
KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží. Architektura a stavební vývoj. IV. díl. První část.
Litoměřice: Vydavatelství dopravní literatury Ing. Luděk Čada, 2013.
KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží. Architektura a stavební vývoj. IV. díl. Druhá část.
Litoměřice: Vydavatelství dopravní literatury Ing. Luděk Čada, 2015.
KYLLAR, Evžen. I. úsek trasy A pražského metra. Architektura ČSR 38, 1979, č. 3,
s. 106–121.
LACINA, Lubor. Architekt Lubor Lacina. Výbor z díla. Brno: Bpress Brno, 1996.
Medková, Jiřina. Povídání o českém skle. Praha: Státní pedagogické
nakladatelství, 1979.
NOVÁKOVÁ, Petra. Čeští a slovenští umělci na Triennale di Milano, 1923–1968.
Diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta,
Katedra dějin umění, 2012.
Nový, Petr. No limits: současné umělecké sklo z České republiky. Jablonec nad
Nisou: Muzeum skla a bižuterie, 2016, 84 s.
Obraz a objekt: Janoušková, Kopecký, Svobodová, Judl. Tábor: Muzeum husitského
revolučního hnutí, 1984.
Palata, Oldřich. Kouzlo imaginace – sklo Stanislava Libenského a Jaroslavy
Brychtové v architektuře. Turnov, 2013.
Pečinková, Pavla. Contemporary Czech painting. East Roseville: Gordon
and Breach Arts International, 1993.
Petrová, Sylva. České sklo. Praha: Gallery, 2001.
246
247
V
V
Change language