29.12.2020 Views

Nádraží Ostrava-Vítkovice. Historie | architektura | památkový potenciál

Pilotní svazek nové ediční řady odborných monografií se zabývá historií, architekturou, uměním, konstrukčním utvářením, materiály a dalšími aspekty řešení výpravní budovy železniční stanice Ostrava-Vítkovice, jedné z důležitých součástí ostravského železničního uzlu. Tato stavba z let 1964 až 1967, vyprojektovaná architektem Josefem Dandou, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. První blok knihy se věnuje architektuře po roce 1945 ve vztahu k železnici a výstavbě polanecké spojky. Právě na této trati vznikla výše zmíněná stanice, jejíž výpravní budovou se podrobně zabývá druhá část knihy, zaměřená na architekturu, uměleckou výzdobu, otázky památkové péče i kontext díla architekta Josefa Dandy. Třetí blok je výsledkem studia materiálového a konstrukčního utváření výpravní budovy, včetně příkladů nového využití drážních staveb. Tým vědců z Vysokého učení technického v Brně analyzoval železobetonovou konstrukci budovy. Ocelovou konstrukcí se zabývá kapitola, zpracovaná odborníky z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze. Třetí kapitola, napsaná pracovníky Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR, se podrobněji věnuje možnostem modelování budovy technologií BIM a uplatnění těchto postupů v památkové péči. Čtvrtá kapitola, opět z prostředí ČVUT, představuje realizované konverze a revitalizace nádražních ploch a objektů. Závěrečný blok obsahuje rozhovor s bývalým přednostou stanice Vladimírem Kutým o provozu železniční stanice a dále rozhovor s malířem a sklářem Vladimírem Kopeckým o výzdobě vítkovického nádraží a procesu vzniku výtvarných děl.

Pilotní svazek nové ediční řady odborných monografií se zabývá historií, architekturou, uměním, konstrukčním utvářením, materiály a dalšími aspekty řešení výpravní budovy železniční stanice Ostrava-Vítkovice, jedné z důležitých součástí ostravského železničního uzlu. Tato stavba z let 1964 až 1967, vyprojektovaná architektem Josefem Dandou, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu.
První blok knihy se věnuje architektuře po roce 1945 ve vztahu k železnici a výstavbě polanecké spojky. Právě na této trati vznikla výše zmíněná stanice, jejíž výpravní budovou se podrobně zabývá druhá část knihy, zaměřená na architekturu, uměleckou výzdobu, otázky památkové péče i kontext díla architekta Josefa Dandy. Třetí blok je výsledkem studia materiálového a konstrukčního utváření výpravní budovy, včetně příkladů nového využití drážních staveb. Tým vědců z Vysokého učení technického v Brně analyzoval železobetonovou konstrukci budovy. Ocelovou konstrukcí se zabývá kapitola, zpracovaná odborníky z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze. Třetí kapitola, napsaná pracovníky Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR, se podrobněji věnuje možnostem modelování budovy technologií BIM a uplatnění těchto postupů v památkové péči. Čtvrtá kapitola, opět z prostředí ČVUT, představuje realizované konverze a revitalizace nádražních ploch a objektů. Závěrečný blok obsahuje rozhovor s bývalým přednostou stanice Vladimírem Kutým o provozu železniční stanice a dále rozhovor s malířem a sklářem Vladimírem Kopeckým o výzdobě vítkovického nádraží a procesu vzniku výtvarných děl.

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

V

II.1

Železniční stavby

v kontextu tvorby

architekta Josefa Dandy

Martin Strakoš

V V – předcházející dvoustrana vlevo

Kamenné obložení soklu travertiem

a mramorem, skleněná mozaika

sloupu, hliníkový plech a skleněné

výplně v ocelových rámech

v odbavovací hale výpravní budovy

železniční stanice Ostrava-Vítkovice

(foto Roman Polášek, 2016).

Prostor pod nadchodem

a schodištěm na II. nástupišti

nádraží Ostrava-Vítkovice

(foto Roman Polášek, 2016).

Výraznou tvůrčí osobnost spojenou s architekturou železničních staveb, konkrétně

výpravních budov, představuje v poválečném období architekt Josef Danda. 1 Jeho

tvůrčí profil se formoval pod vlivem funkcionalismu a sociálních aspektů nové architektury.

Narodil se 2. ledna 1906 v učitelské rodině ve venkovském prostředí. Roku

1911 se z obce Koleč u Slaného rodina přestěhovala do Kralup nad Vltavou, odkud

bylo blízko do Prahy. Po studiích na české reálce v Praze, kde maturoval v červnu

1923, začal studovat architekturu a pozemní stavitelství na Českém vysokém učení

technickém. Tam pokračoval ve studiu až do absolvování druhé státní zkoušky v prosinci

1928. 2

Během studií získal jisté zkušenosti z prostředí projekčních kanceláří a stavenišť.

Praktikoval kromě jiného u architektů Ferdinanda Fencla nebo Adolfa Benše,

který právě projektoval funkcionalistický administrativní palác Elektrických podniků

hlavního města Prahy. Po studiích pracoval v projekční kanceláři architekta Vojtěcha

Kerharta a po povinné vojenské službě zakotvil roku 1930 u architekta Karla Roštíka,

kde vydržel až do října 1931. Roštík zrovna rozkresloval návrh Státní nemocnice na

Ostravsku se sídlem v Zábřehu nad Odrou. Zakázku získal již v roce 1926 na základě

architektonické soutěže. 3 V Roštíkově ateliéru se v době Dandova angažmá rozpracovávaly

plány a stavebně se dokončovaly některé nemocniční pavilony a provozní

objekty. V Dandově případě se pravděpodobně jednalo o jeho první zkušenosti

s Ostravskem, pokud budeme předpokládat, že během tohoto pracovního úvazku

byl vyslán na místo, pro něž ateliér vytvářel plány nemocničních budov.

1 Prameny k tvorbě a životu Josefa Dandy viz NA, fond Danda Josef, Dr. Ing. arch., nezpracováno; AAS

NTM, fond Josef Danda; publikace viz HÁJEK, Karel. Architekt Josef Danda. Praha: Česká technika

- nakladatelství ČVUT, 2007. O železničních nádražích napsal J. Danda celou řadu článků a také knihu,

v níž komentoval i vlastní realizace – viz DANDA, Josef. Naše železniční nádraží. Praha: Nakladatelství

dopravy a spojů (NADAS), 1988.

2 Archiv ČVUT, Vysoká škola architektury a pozemního stavitelství, školní výkazy, 1923 až 1928.

3 STRAKOŠ, Martin. Karel Roštík. In STRAKOŠ, Martin. Odboje 1941/1. Obnova památky moderní

architektury. Ostrava: Národní památkový ústav, 2016, s. 113, 165 ad.

80

81

V

V

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!