Nádraží Ostrava-Vítkovice. Historie | architektura | památkový potenciál
Pilotní svazek nové ediční řady odborných monografií se zabývá historií, architekturou, uměním, konstrukčním utvářením, materiály a dalšími aspekty řešení výpravní budovy železniční stanice Ostrava-Vítkovice, jedné z důležitých součástí ostravského železničního uzlu. Tato stavba z let 1964 až 1967, vyprojektovaná architektem Josefem Dandou, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. První blok knihy se věnuje architektuře po roce 1945 ve vztahu k železnici a výstavbě polanecké spojky. Právě na této trati vznikla výše zmíněná stanice, jejíž výpravní budovou se podrobně zabývá druhá část knihy, zaměřená na architekturu, uměleckou výzdobu, otázky památkové péče i kontext díla architekta Josefa Dandy. Třetí blok je výsledkem studia materiálového a konstrukčního utváření výpravní budovy, včetně příkladů nového využití drážních staveb. Tým vědců z Vysokého učení technického v Brně analyzoval železobetonovou konstrukci budovy. Ocelovou konstrukcí se zabývá kapitola, zpracovaná odborníky z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze. Třetí kapitola, napsaná pracovníky Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR, se podrobněji věnuje možnostem modelování budovy technologií BIM a uplatnění těchto postupů v památkové péči. Čtvrtá kapitola, opět z prostředí ČVUT, představuje realizované konverze a revitalizace nádražních ploch a objektů. Závěrečný blok obsahuje rozhovor s bývalým přednostou stanice Vladimírem Kutým o provozu železniční stanice a dále rozhovor s malířem a sklářem Vladimírem Kopeckým o výzdobě vítkovického nádraží a procesu vzniku výtvarných děl.
Pilotní svazek nové ediční řady odborných monografií se zabývá historií, architekturou, uměním, konstrukčním utvářením, materiály a dalšími aspekty řešení výpravní budovy železniční stanice Ostrava-Vítkovice, jedné z důležitých součástí ostravského železničního uzlu. Tato stavba z let 1964 až 1967, vyprojektovaná architektem Josefem Dandou, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu.
První blok knihy se věnuje architektuře po roce 1945 ve vztahu k železnici a výstavbě polanecké spojky. Právě na této trati vznikla výše zmíněná stanice, jejíž výpravní budovou se podrobně zabývá druhá část knihy, zaměřená na architekturu, uměleckou výzdobu, otázky památkové péče i kontext díla architekta Josefa Dandy. Třetí blok je výsledkem studia materiálového a konstrukčního utváření výpravní budovy, včetně příkladů nového využití drážních staveb. Tým vědců z Vysokého učení technického v Brně analyzoval železobetonovou konstrukci budovy. Ocelovou konstrukcí se zabývá kapitola, zpracovaná odborníky z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze. Třetí kapitola, napsaná pracovníky Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR, se podrobněji věnuje možnostem modelování budovy technologií BIM a uplatnění těchto postupů v památkové péči. Čtvrtá kapitola, opět z prostředí ČVUT, představuje realizované konverze a revitalizace nádražních ploch a objektů. Závěrečný blok obsahuje rozhovor s bývalým přednostou stanice Vladimírem Kutým o provozu železniční stanice a dále rozhovor s malířem a sklářem Vladimírem Kopeckým o výzdobě vítkovického nádraží a procesu vzniku výtvarných děl.
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
V
II.1
Železniční stavby
v kontextu tvorby
architekta Josefa Dandy
Martin Strakoš
V V – předcházející dvoustrana vlevo
Kamenné obložení soklu travertiem
a mramorem, skleněná mozaika
sloupu, hliníkový plech a skleněné
výplně v ocelových rámech
v odbavovací hale výpravní budovy
železniční stanice Ostrava-Vítkovice
(foto Roman Polášek, 2016).
Prostor pod nadchodem
a schodištěm na II. nástupišti
nádraží Ostrava-Vítkovice
(foto Roman Polášek, 2016).
Výraznou tvůrčí osobnost spojenou s architekturou železničních staveb, konkrétně
výpravních budov, představuje v poválečném období architekt Josef Danda. 1 Jeho
tvůrčí profil se formoval pod vlivem funkcionalismu a sociálních aspektů nové architektury.
Narodil se 2. ledna 1906 v učitelské rodině ve venkovském prostředí. Roku
1911 se z obce Koleč u Slaného rodina přestěhovala do Kralup nad Vltavou, odkud
bylo blízko do Prahy. Po studiích na české reálce v Praze, kde maturoval v červnu
1923, začal studovat architekturu a pozemní stavitelství na Českém vysokém učení
technickém. Tam pokračoval ve studiu až do absolvování druhé státní zkoušky v prosinci
1928. 2
Během studií získal jisté zkušenosti z prostředí projekčních kanceláří a stavenišť.
Praktikoval kromě jiného u architektů Ferdinanda Fencla nebo Adolfa Benše,
který právě projektoval funkcionalistický administrativní palác Elektrických podniků
hlavního města Prahy. Po studiích pracoval v projekční kanceláři architekta Vojtěcha
Kerharta a po povinné vojenské službě zakotvil roku 1930 u architekta Karla Roštíka,
kde vydržel až do října 1931. Roštík zrovna rozkresloval návrh Státní nemocnice na
Ostravsku se sídlem v Zábřehu nad Odrou. Zakázku získal již v roce 1926 na základě
architektonické soutěže. 3 V Roštíkově ateliéru se v době Dandova angažmá rozpracovávaly
plány a stavebně se dokončovaly některé nemocniční pavilony a provozní
objekty. V Dandově případě se pravděpodobně jednalo o jeho první zkušenosti
s Ostravskem, pokud budeme předpokládat, že během tohoto pracovního úvazku
byl vyslán na místo, pro něž ateliér vytvářel plány nemocničních budov.
1 Prameny k tvorbě a životu Josefa Dandy viz NA, fond Danda Josef, Dr. Ing. arch., nezpracováno; AAS
NTM, fond Josef Danda; publikace viz HÁJEK, Karel. Architekt Josef Danda. Praha: Česká technika
- nakladatelství ČVUT, 2007. O železničních nádražích napsal J. Danda celou řadu článků a také knihu,
v níž komentoval i vlastní realizace – viz DANDA, Josef. Naše železniční nádraží. Praha: Nakladatelství
dopravy a spojů (NADAS), 1988.
2 Archiv ČVUT, Vysoká škola architektury a pozemního stavitelství, školní výkazy, 1923 až 1928.
3 STRAKOŠ, Martin. Karel Roštík. In STRAKOŠ, Martin. Odboje 1941/1. Obnova památky moderní
architektury. Ostrava: Národní památkový ústav, 2016, s. 113, 165 ad.
80
81
V
V