Nádraží Ostrava-Vítkovice. Historie | architektura | památkový potenciál
Pilotní svazek nové ediční řady odborných monografií se zabývá historií, architekturou, uměním, konstrukčním utvářením, materiály a dalšími aspekty řešení výpravní budovy železniční stanice Ostrava-Vítkovice, jedné z důležitých součástí ostravského železničního uzlu. Tato stavba z let 1964 až 1967, vyprojektovaná architektem Josefem Dandou, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. První blok knihy se věnuje architektuře po roce 1945 ve vztahu k železnici a výstavbě polanecké spojky. Právě na této trati vznikla výše zmíněná stanice, jejíž výpravní budovou se podrobně zabývá druhá část knihy, zaměřená na architekturu, uměleckou výzdobu, otázky památkové péče i kontext díla architekta Josefa Dandy. Třetí blok je výsledkem studia materiálového a konstrukčního utváření výpravní budovy, včetně příkladů nového využití drážních staveb. Tým vědců z Vysokého učení technického v Brně analyzoval železobetonovou konstrukci budovy. Ocelovou konstrukcí se zabývá kapitola, zpracovaná odborníky z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze. Třetí kapitola, napsaná pracovníky Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR, se podrobněji věnuje možnostem modelování budovy technologií BIM a uplatnění těchto postupů v památkové péči. Čtvrtá kapitola, opět z prostředí ČVUT, představuje realizované konverze a revitalizace nádražních ploch a objektů. Závěrečný blok obsahuje rozhovor s bývalým přednostou stanice Vladimírem Kutým o provozu železniční stanice a dále rozhovor s malířem a sklářem Vladimírem Kopeckým o výzdobě vítkovického nádraží a procesu vzniku výtvarných děl.
Pilotní svazek nové ediční řady odborných monografií se zabývá historií, architekturou, uměním, konstrukčním utvářením, materiály a dalšími aspekty řešení výpravní budovy železniční stanice Ostrava-Vítkovice, jedné z důležitých součástí ostravského železničního uzlu. Tato stavba z let 1964 až 1967, vyprojektovaná architektem Josefem Dandou, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu.
První blok knihy se věnuje architektuře po roce 1945 ve vztahu k železnici a výstavbě polanecké spojky. Právě na této trati vznikla výše zmíněná stanice, jejíž výpravní budovou se podrobně zabývá druhá část knihy, zaměřená na architekturu, uměleckou výzdobu, otázky památkové péče i kontext díla architekta Josefa Dandy. Třetí blok je výsledkem studia materiálového a konstrukčního utváření výpravní budovy, včetně příkladů nového využití drážních staveb. Tým vědců z Vysokého učení technického v Brně analyzoval železobetonovou konstrukci budovy. Ocelovou konstrukcí se zabývá kapitola, zpracovaná odborníky z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze. Třetí kapitola, napsaná pracovníky Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR, se podrobněji věnuje možnostem modelování budovy technologií BIM a uplatnění těchto postupů v památkové péči. Čtvrtá kapitola, opět z prostředí ČVUT, představuje realizované konverze a revitalizace nádražních ploch a objektů. Závěrečný blok obsahuje rozhovor s bývalým přednostou stanice Vladimírem Kutým o provozu železniční stanice a dále rozhovor s malířem a sklářem Vladimírem Kopeckým o výzdobě vítkovického nádraží a procesu vzniku výtvarných děl.
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
V
II.3
Nádraží Ostrava-Vítkovice:
umělecká výzdoba
výpravní budovy
a srovnatelné příklady
Martin Strakoš
Výtvarná díla v prostředí výpravních budov železničních stanic představují typický
příklad uměleckých děl ve veřejném prostoru. Přitom soustavnější pozornost se
jim věnuje spíše výjimečně. Výsledkem bývá, že v rámci rekonstrukcí, oprav a úprav
nádražních výpraven jsou tyto artefakty poškozeny, pozměněny, odstraněny nebo
dokonce zničeny. Existují různé snahy mapovat a chránit uvedené projevy výtvarné
kultury. Nejznámější je hnutí zvané Vetřelci a volavky, podnícené stejnojmennou
knihou sochaře Pavla Karouse. 1 Prostřednictvím neformálních vazeb, internetu
a specifických podmínek současnosti působí v této oblasti několik dalších spolků,
klubů a nadšenců z řad laické i odborné veřejnosti v různých částech země. 2
Uděláme-li si stručnou rekapitulaci osudů umělecké výzdoby odbavovacích hal
výpravních budov nádraží na Ostravsku, seznam zničených nebo deformovaných artefaktů
bude rozhodně rozsáhlejší než výčet těch zachráněných a zrestaurovaných.
V případě rekonstrukce výpravny stanice Ostrava hlavní nádraží byly z rozměrného
okna hlavního průčelí odstraněny figurativní monochromní vitráže se scénami z dějin
Ostravy od Oldřicha Vašici, neboť nevyhovovaly představám o vhodném řešení
průčelní stěny. 3 Přesněji řečeno neodpovídaly představě o jejím zateplení. Namísto
Panel z reliéfu vypalovaného do
drátoskla sklářských výtvarníků
Františka Buranta a Benjamina Hejlka
v odbavovací hale železniční stanice
Ostrava-Vítkovice (foto Roman
Polášek, 2016).
1 KAROUS, Pavel. Vetřelci a volavky. Atlas výtvarného umění ve veřejném prostoru v Československu
v období normalizace (1968–1989). Praha: Arbor vitae a Vysoká škola uměleckoprůmyslová, 2013.
Součástí knihy jsou i statě Tomáše Pospiszyla, Sabiny Jankovičové a Jany Kořínkové, zabývající se
mapováním historie výtvarného umění té doby. Např. Jana Kořínková zde pojednává o Usnesení vlády
ČSSR č. 355 z roku 1965 o řešení otázek uplatnění výtvarného umění v investiční výstavbě. Viz též
http://www.vetrelciavolavky.cz/, stav 30. 6. 2017.
2 Na území města Ostravy mapuje dlouhodobě sochařské a další umělecké realizace Jakub Ivánek – viz
internetové stránky spuštěné v roce 2016 www.ostravskesochy.cz, stav k 30. 6. 2017.
3 Odstranění vitráže z hlavního průčelí výpravní budovy Ostrava hlavní nádraží měla být podle svědectví
projektanta způsobena během rekonstrukce výpravny snahou majitele zvýšit tepelně-izolační hodnoty
nové prosklené stěny. Vitráže měly být poté údajně vsazeny do kovových panelů a zavěšeny v interiéru
odbavovací haly před prosklenou stěnou hlavního průčelí. Tato instalace se však již neuskutečnila a od
132
133
V
V