Nádraží Ostrava-Vítkovice. Historie | architektura | památkový potenciál
Pilotní svazek nové ediční řady odborných monografií se zabývá historií, architekturou, uměním, konstrukčním utvářením, materiály a dalšími aspekty řešení výpravní budovy železniční stanice Ostrava-Vítkovice, jedné z důležitých součástí ostravského železničního uzlu. Tato stavba z let 1964 až 1967, vyprojektovaná architektem Josefem Dandou, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. První blok knihy se věnuje architektuře po roce 1945 ve vztahu k železnici a výstavbě polanecké spojky. Právě na této trati vznikla výše zmíněná stanice, jejíž výpravní budovou se podrobně zabývá druhá část knihy, zaměřená na architekturu, uměleckou výzdobu, otázky památkové péče i kontext díla architekta Josefa Dandy. Třetí blok je výsledkem studia materiálového a konstrukčního utváření výpravní budovy, včetně příkladů nového využití drážních staveb. Tým vědců z Vysokého učení technického v Brně analyzoval železobetonovou konstrukci budovy. Ocelovou konstrukcí se zabývá kapitola, zpracovaná odborníky z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze. Třetí kapitola, napsaná pracovníky Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR, se podrobněji věnuje možnostem modelování budovy technologií BIM a uplatnění těchto postupů v památkové péči. Čtvrtá kapitola, opět z prostředí ČVUT, představuje realizované konverze a revitalizace nádražních ploch a objektů. Závěrečný blok obsahuje rozhovor s bývalým přednostou stanice Vladimírem Kutým o provozu železniční stanice a dále rozhovor s malířem a sklářem Vladimírem Kopeckým o výzdobě vítkovického nádraží a procesu vzniku výtvarných děl.
Pilotní svazek nové ediční řady odborných monografií se zabývá historií, architekturou, uměním, konstrukčním utvářením, materiály a dalšími aspekty řešení výpravní budovy železniční stanice Ostrava-Vítkovice, jedné z důležitých součástí ostravského železničního uzlu. Tato stavba z let 1964 až 1967, vyprojektovaná architektem Josefem Dandou, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu.
První blok knihy se věnuje architektuře po roce 1945 ve vztahu k železnici a výstavbě polanecké spojky. Právě na této trati vznikla výše zmíněná stanice, jejíž výpravní budovou se podrobně zabývá druhá část knihy, zaměřená na architekturu, uměleckou výzdobu, otázky památkové péče i kontext díla architekta Josefa Dandy. Třetí blok je výsledkem studia materiálového a konstrukčního utváření výpravní budovy, včetně příkladů nového využití drážních staveb. Tým vědců z Vysokého učení technického v Brně analyzoval železobetonovou konstrukci budovy. Ocelovou konstrukcí se zabývá kapitola, zpracovaná odborníky z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze. Třetí kapitola, napsaná pracovníky Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR, se podrobněji věnuje možnostem modelování budovy technologií BIM a uplatnění těchto postupů v památkové péči. Čtvrtá kapitola, opět z prostředí ČVUT, představuje realizované konverze a revitalizace nádražních ploch a objektů. Závěrečný blok obsahuje rozhovor s bývalým přednostou stanice Vladimírem Kutým o provozu železniční stanice a dále rozhovor s malířem a sklářem Vladimírem Kopeckým o výzdobě vítkovického nádraží a procesu vzniku výtvarných děl.
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
V
V
cemi o šířce 15 centimetrů. Do roku 2000 se tehdy počítalo, že dané území může
poklesnout až o 2 metry a 30 centimetrů. Aby cestující snadno překonali sedmimetrový
rozdíl mezi nástupištěm a úrovní nadchodu, navrhl projektant schody z nástupiště
doplnit poprvé u československých nádraží eskalátory. Ty dodal podnik Radnik
z Bělehradu v tehdejší Jugoslávii. 27 Eskalátory se nakonec staly nejčastější zmiňovanou
inovací, spojovanou pravidelně právě s nádražím Ostrava-Vítkovice.
27 (hav). Nové nádraží Ostrava-Vítkovice… Nová svoboda, roč. 23, 23. 5. 1967, č. 123, s. 1; (DB). Nádraží
s pohyblivými schody. Nová svoboda, roč. 22, 24. 8. 1966, s. 2. Eskalátory byly při obnově nástupišť
odstraněny.
Z dispozičního hlediska řešil odbavovací halu tak, aby příchozí měl po pravé
ruce pokladny i informace a jízdní řády, jež se tehdy instalovaly na otočné válce,
umístěné v různě a někdy docela invenčně pojednaných kovových nebo dřevěných
nosičích. Následuje schodiště na první nástupiště (směr dolů) a schodiště na galerii
(směr nahoru), odkud se mohlo jít do kulturní místnosti, do restaurace i na toalety.
Z galerie je přístupný nadchod, kam se lze dostat i ze zadní částí odbavovací haly.
V jejím přízemí byla vzadu úschovna zavazadel a na východní straně spěšniny. Na
východní straně haly se nacházejí také služby přijíždějícím i odjíždějícím cestujícím
– byly zde informace, pošta, toalety, umývárny a tabule odjezdů a příjezdů vlaků.
Galerie sama o sobě mohla sloužit jako čekárna, zároveň zde byly čekárny, tehdy
rozdělené pro kuřáky a nekuřáky, restaurace a další služby cestujícím.
Boční křídlo je tvořeno železobetonovým skeletem s výplňovými příčkami a fasádními
panely. Navíc má specifickou skladbu podlaží. Polovina křídla orientovaná
k železnici má tři nadzemní podlaží, zatímco směrem do města jen dvě. Vyplývalo to
z faktu, že trať byla zapuštěna do třímetrového zářezu, zatímco budova nádraží se
nacházela ve vyšší úrovni přednádražního prostoru. Rozdílným výškovým řešením
jednotlivých podlaží budovy projektant vyřešil částečně rozdíly překonávané jednak
schodištěm na 1. a nadchodem na 2. nástupiště.
Nadchod včetně zastřešení prvního i druhého nástupiště jsou provedeny
z ocelové konstrukce, přičemž právě přechodový prvek, tedy nadchod představuje
rektifikační část budovy, tedy místo, které lze výškově upravit tak, aby se odstranily
případné negativní následky těžby uhlí v podzemí. Výpravní budova se dále dělí, jak
už bylo uvedeno, z důvodu nebezpečí poddolování na 7 dilatačních celků s dilata-
V
Josef Danda, schéma varianty
výpravny nádraží Ostrava-Vítkovice
s funkčním členěním: 1-hala,
2-pokladny, 3-zavazadla, 4-spěšniny,
5-čekárna nekuřáků, 6-turfo, 7-pošta,
8-dopravní trakt, 9-přístřešek
elektrické dráhy, 10-I. nástupiště,
11-II. nástupiště, 12-schodiště
s eskalátory (NA, fond Josef Danda).
Josef Danda, půdorys přízemí
výpravní budovy železniční stanice
Ostrava-Vítkovice: 1-hala - vysoká
část, 2-pokladny, 3-WC, 4-?,
5-zavazadla, 6-pošta, 7-provozní část
budovy (NA, fond Josef Danda).
Josef Danda, půdorys prvního patra
výpravní budovy železniční stanice
Ostrava-Vítkovice: 1-galerie (hala),
2-kulturní středisko, 3-restaurace,
4-provozní část budovy, 5-nadchod
(NA, fond Josef Danda).
118
119
V
V
Change language