Nádraží Ostrava-Vítkovice. Historie | architektura | památkový potenciál
Pilotní svazek nové ediční řady odborných monografií se zabývá historií, architekturou, uměním, konstrukčním utvářením, materiály a dalšími aspekty řešení výpravní budovy železniční stanice Ostrava-Vítkovice, jedné z důležitých součástí ostravského železničního uzlu. Tato stavba z let 1964 až 1967, vyprojektovaná architektem Josefem Dandou, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. První blok knihy se věnuje architektuře po roce 1945 ve vztahu k železnici a výstavbě polanecké spojky. Právě na této trati vznikla výše zmíněná stanice, jejíž výpravní budovou se podrobně zabývá druhá část knihy, zaměřená na architekturu, uměleckou výzdobu, otázky památkové péče i kontext díla architekta Josefa Dandy. Třetí blok je výsledkem studia materiálového a konstrukčního utváření výpravní budovy, včetně příkladů nového využití drážních staveb. Tým vědců z Vysokého učení technického v Brně analyzoval železobetonovou konstrukci budovy. Ocelovou konstrukcí se zabývá kapitola, zpracovaná odborníky z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze. Třetí kapitola, napsaná pracovníky Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR, se podrobněji věnuje možnostem modelování budovy technologií BIM a uplatnění těchto postupů v památkové péči. Čtvrtá kapitola, opět z prostředí ČVUT, představuje realizované konverze a revitalizace nádražních ploch a objektů. Závěrečný blok obsahuje rozhovor s bývalým přednostou stanice Vladimírem Kutým o provozu železniční stanice a dále rozhovor s malířem a sklářem Vladimírem Kopeckým o výzdobě vítkovického nádraží a procesu vzniku výtvarných děl.
Pilotní svazek nové ediční řady odborných monografií se zabývá historií, architekturou, uměním, konstrukčním utvářením, materiály a dalšími aspekty řešení výpravní budovy železniční stanice Ostrava-Vítkovice, jedné z důležitých součástí ostravského železničního uzlu. Tato stavba z let 1964 až 1967, vyprojektovaná architektem Josefem Dandou, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu.
První blok knihy se věnuje architektuře po roce 1945 ve vztahu k železnici a výstavbě polanecké spojky. Právě na této trati vznikla výše zmíněná stanice, jejíž výpravní budovou se podrobně zabývá druhá část knihy, zaměřená na architekturu, uměleckou výzdobu, otázky památkové péče i kontext díla architekta Josefa Dandy. Třetí blok je výsledkem studia materiálového a konstrukčního utváření výpravní budovy, včetně příkladů nového využití drážních staveb. Tým vědců z Vysokého učení technického v Brně analyzoval železobetonovou konstrukci budovy. Ocelovou konstrukcí se zabývá kapitola, zpracovaná odborníky z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze. Třetí kapitola, napsaná pracovníky Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR, se podrobněji věnuje možnostem modelování budovy technologií BIM a uplatnění těchto postupů v památkové péči. Čtvrtá kapitola, opět z prostředí ČVUT, představuje realizované konverze a revitalizace nádražních ploch a objektů. Závěrečný blok obsahuje rozhovor s bývalým přednostou stanice Vladimírem Kutým o provozu železniční stanice a dále rozhovor s malířem a sklářem Vladimírem Kopeckým o výzdobě vítkovického nádraží a procesu vzniku výtvarných děl.
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
slouží jako první nástupiště železniční stanice a druhý používá městská autobusová
doprava. Přístřešky podtrhují monumentální symetrickou kompozici hlavního průčelí
s rozměrnou obdélnou okenní plochou, vyplněnou úzkými vertikálními sklobetonovými
pásy v pilovitém zalomení a završenou valbovou střechou. Klasické symetrické
pojetí podtrhují realisticky pojednaná umělecká díla (reliéfy) v úrovni přízemí,
znak v hlavní fasádě a především řešení odbavovací haly. Jak zdůraznil J. Danda,
právě vzdálenost nádraží od centra Klatov a také význam stanice se projevily tím,
že budova má poměrně velké měřítko. Musela totiž pojmout požadované kapacity
jednotlivých služeb a dobových nároků dráhy.
Řešení vychází z uplatnění odbavovací haly podélně orientované k nástupu
a příčně ke kolejím. Z haly vychází jediný podchod, patřičně dimenzovaný, aby vyhověl
tehdejší frekvenci cestujících. Výhodou je, že přednádraží, hala i nástupiště
mají téměř shodnou niveletu, takže cestující nemusejí prostřednictvím podchodu
překonávat velké převýšení. Orientace přednádraží i haly umožnila velmi elegantně
vyřešit provoz cestujících, tedy příchod i odchod, což při dnešní menší frekvenci
vyvolává dojem velkého prostoru. Hala se tak přirozeně dělí na část sloužící k odbavení
cestujících s pokladnami, informacemi, úschovnou zavazadel a na část určenou
čekajícím, vybavenou čekárnou, toaletami, bufetem, původně i restaurací a poštou.
V
Výpravní budova železniční stanice
Cheb, pohled z přednádraží (foto
Martin Strakoš, 2015).
V
Výpravní budova železniční stanice
Cheb, odbavovací hala (foto Martin
Strakoš, 2015).
Hala i s obestavěnými prostorami tvoří, jak píše Danda „mohutný blok zastavění“.
Ten mu umožnil „…optimálním způsobem řešit jeho služební prostory“. 31 Druhé křídlo
budovy, označené jiným číslem popisným, sloužilo jako zázemí kuchyně. Ve vyšších
podlažích byly byty železničního personálu. 32
Kompozičně zformoval J. Danda nádraží, aby se jevilo jako, jak píše „…osamělý
velký objekt na kraji města“. Z prostorových útvarů zdůraznil dva. Jednak samotnou
halu, o níž uvedl: „Předmětem vnitřní architektury bylo hlavně vytváření prostoru
mírně převýšené haly v rozměrech délky 25 metrů, šířky 15 metrů, výšky 11 metrů.
Každá z jejích čtyř stěn má svůj zvláštní výraz, spojený pásem osvětlovacích těles
a reproduktorů, který je dělí na spodní plochu dveří a stěn obložených keramikou
a na horní plochu u stěn do přednádraží vertikálním sklobetonovými stěnami přirozeného
osvětlení; u ostatních plastických stěn je vertikální členění podkladem pro
uměleckou výzdobu.“ 33 Dále popisuje sgrafito na delší stěně, sochu dívky na stěně
kratší a terasu s hodinami na stěně u schodiště do podchodu a na vstupu na první
31 DANDA, Josef. Naše železniční nádraží, s. 37.
32 Nádražní č. p. 149/III, Klatovy III.
33 DANDA, Josef. Naše železniční nádraží, s. 38.
V
94
95
V
Change language