Nádraží Ostrava-Vítkovice. Historie | architektura | památkový potenciál

Objekty z období 60. a 70. let 20. století mají výhodu v tom, že bývá k dispozici
i původní projektová dokumentace, která může být podkladem pro vytvoření modelů
památek stejně jako dobové fotografie. Ani jedno však nemusí vystihovat současný
stav objektu; fotografie nezachycují aktuální kontext umístění objektu a dokumentace
bývá často nekompletní nebo nepřesná. Mohou však být digitalizovány
a sloužit jako doplňková data v informační databázi.
Podobnou možností relativně nenáročné formy digitalizace stavu památky,
kterou zvládne pracovník památkové péče sám bez pomoci specialisty, je fotodokumentace
objektu. Přestože fotografie z mnoha směrů mohou popsat skutečnost
přesně, stále není možné objekt prezentovat v jeho celistvosti.
Další variantou, která se v kontextu původních materiálů nabízí, je jejich přenesení
do digitální podoby. Obvykle probíhá standardním překreslením 2D výkresů
ve vhodném projekčním softwaru. Problémem v tomto případě (kromě ovládání
softwaru osobou technicky zdatnou a gramotnou v oblasti technické dokumentace)
je potenciální nekompatibilita výsledných souborů s jinými softwary nebo problematické
získání licence použitého programu v budoucnu.
Řešením výše popsaných problémů je 3D model, který by byl tvořen pomocí
definovaných primitiv (konstrukčních prvků) popsaných v normách nebo
závazných metodikách správců památkových objektů. Takový model by měl být co
nejvíce nezávislý na způsobu vytvoření a univerzální z hlediska použití. Mohl by tak
být využit během památkové ochrany například při rekonstrukci objektu či jeho
prezentaci veřejnosti (jako virtuální model). Komplexní model památky by také měl
být schopen uchovávat další data, která k ochraně památky přispějí, jako jsou výstupy
stavebněhistorických nebo stavebnětechnických průzkumů. Jejich součástí je
materiálové hodnocení, tj. data, která se mohou měnit v čase podle toho, jak budova
stárne.
Pro tak široký záběr využití modelu se nabízí, aby k jeho editaci měli stálý přístup
kromě vlastníka objektu také další účastníci aktivit s ním spojených – statik,
památkář nebo správce. Všechny tyto aspekty v sobě spojuje, v dnešní době stále
populárnější, modelování s pomocí BIM (Building Information Modeling). 2
Technologie BIM umožňuje vytvořit a spravovat databázi dat o budově během
celého jejího života, od výstavby přes užívání, rekonstrukci až k demolici. Součásti databáze
jsou i údaje o geometrii stavby ve formě 3D modelu. BIM model je možné
exportovat ve standardizovaném formátu IFC (Industry Foundation Classes) 3 , který
umožňuje jeho plné prohlížení i uživatelům, kteří nevlastní licenci softwaru, v němž
byl vytvořen. K tomu lze využít buď volně šiřitelných programů nainstalovaných na
kterémkoli počítači, nebo běžného internetového prohlížeče a technologie WebGL,
která dovoluje prohlížet modely online, a neklade tak na uživatele žádné další finanční
nároky. Na tomto místě je vhodné upozornit, že v rámci státní správy, jejíž podmnožinou
je památková péče, je vhodné používat co nejčastěji otevřené formáty, které
nezavazují k dalšímu nakupování proprietárních softwarů, což IFC zcela splňuje.
2 ČERNÝ, Martin. Přichází čas pro BIM ve státní správě? TZB-info, 27. 2. 2014. [cit. 21. 6. 2017]
http://www.tzb-info.cz/facility-management/10901-prichazi-cas-pro-bim-ve-statni-sprave; ČERNÝ,
Martin a kolektiv. BIM Příručka. Odborná rada pro BIM, 2013, s. 75. [cit. 21. 6. 2017] https://issuu.com/
czbim/docs/bim-prirucka-2013-v1
3 ČSN EN ISO 16739, Datový formát Industry Foundation Classes (IFC) pro sdílení dat ve stavebnictví
a ve facility managementu. ÚNMZ, 2017.
V
Železobetonová část nosné konstrukce
vítkovického nádraží s viditelnými
základy (odbavovací hala – DC V, VI
a VII- s DC I nalevo a DC II napravo).
Vytvořit plnohodnotný BIM model je časově náročnější než tvorba běžné 2D
projektové dokumentace. Nese s sebou však výhody v možnosti prohlédnout si modelovaný
objekt v prostoru (eliminace konstrukčních chyb a kolizí) a sdílet jej po
celou dobu provozu stavby všemi účastníky daných aktivit. Jedná se vlastně o databázi,
kterou lze použít pro plánování akcí a uchovávání dat.
Geometrický 3D model památky, tj. stávajícího objektu, lze vytvořit klasicky
„ručně“ pomocí prostorových útvarů nabízených příslušných softwarem na základě
výkresové dokumentace nebo zaměření objektu. Moderním způsobem je využití
geodetických podkladů ve formě tzv. mračen bodů (point clouds), která jsou zanesena
v jednoduchém časově neměnném formátu souřadnice bodu (x, y, z) spolu
s konektivitou k ostatním bodům a texturou. 4 Ty lze naimportovat přímo do softwaru
na vytváření BIM modelu, kde slouží jako podklad pro vytvoření geometrie stavby.
Mračna bodů jsou nejčastěji získávána laserovým skenováním, čemuž odpovídá
také cena. Častá i výhodná je při modelování kombinace obou přístupů.
Aby bylo možné BIM model památky využívat efektivně a dlouhodobě, je
potřeba přistoupit místy k určité úrovni zjednodušení, o které rozhodne pověřená
osoba – památkář. Model by měl být nadčasový, je potřeba sledovat pokyny a doporučení
souvisejících standardů. BIM model může v rámci své informační databáze
obsahovat odkazy na externí soubory dat, ve kterých budou uvedeny měřené a monitorované
veličiny (vnitřní prostředí, materiálové vlastnosti), a externí databáze
(propojení se systémy NPÚ).
4 BREJCHA, Marcel – BRŮNA, Vladimír – MAREK, Zdeněk – VĚTROVSKÁ, Bára. Metodika digitalizace, 3D
dokumentace a 3D vizualizace jednotlivých typů památek. Ústí nad Labem: Národní památkový ústav,
FF UJEP Ústí nad Labem, 2015.
188
189
V
V