Nádraží Ostrava-Vítkovice. Historie | architektura | památkový potenciál
Pilotní svazek nové ediční řady odborných monografií se zabývá historií, architekturou, uměním, konstrukčním utvářením, materiály a dalšími aspekty řešení výpravní budovy železniční stanice Ostrava-Vítkovice, jedné z důležitých součástí ostravského železničního uzlu. Tato stavba z let 1964 až 1967, vyprojektovaná architektem Josefem Dandou, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. První blok knihy se věnuje architektuře po roce 1945 ve vztahu k železnici a výstavbě polanecké spojky. Právě na této trati vznikla výše zmíněná stanice, jejíž výpravní budovou se podrobně zabývá druhá část knihy, zaměřená na architekturu, uměleckou výzdobu, otázky památkové péče i kontext díla architekta Josefa Dandy. Třetí blok je výsledkem studia materiálového a konstrukčního utváření výpravní budovy, včetně příkladů nového využití drážních staveb. Tým vědců z Vysokého učení technického v Brně analyzoval železobetonovou konstrukci budovy. Ocelovou konstrukcí se zabývá kapitola, zpracovaná odborníky z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze. Třetí kapitola, napsaná pracovníky Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR, se podrobněji věnuje možnostem modelování budovy technologií BIM a uplatnění těchto postupů v památkové péči. Čtvrtá kapitola, opět z prostředí ČVUT, představuje realizované konverze a revitalizace nádražních ploch a objektů. Závěrečný blok obsahuje rozhovor s bývalým přednostou stanice Vladimírem Kutým o provozu železniční stanice a dále rozhovor s malířem a sklářem Vladimírem Kopeckým o výzdobě vítkovického nádraží a procesu vzniku výtvarných děl.
Pilotní svazek nové ediční řady odborných monografií se zabývá historií, architekturou, uměním, konstrukčním utvářením, materiály a dalšími aspekty řešení výpravní budovy železniční stanice Ostrava-Vítkovice, jedné z důležitých součástí ostravského železničního uzlu. Tato stavba z let 1964 až 1967, vyprojektovaná architektem Josefem Dandou, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu.
První blok knihy se věnuje architektuře po roce 1945 ve vztahu k železnici a výstavbě polanecké spojky. Právě na této trati vznikla výše zmíněná stanice, jejíž výpravní budovou se podrobně zabývá druhá část knihy, zaměřená na architekturu, uměleckou výzdobu, otázky památkové péče i kontext díla architekta Josefa Dandy. Třetí blok je výsledkem studia materiálového a konstrukčního utváření výpravní budovy, včetně příkladů nového využití drážních staveb. Tým vědců z Vysokého učení technického v Brně analyzoval železobetonovou konstrukci budovy. Ocelovou konstrukcí se zabývá kapitola, zpracovaná odborníky z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze. Třetí kapitola, napsaná pracovníky Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR, se podrobněji věnuje možnostem modelování budovy technologií BIM a uplatnění těchto postupů v památkové péči. Čtvrtá kapitola, opět z prostředí ČVUT, představuje realizované konverze a revitalizace nádražních ploch a objektů. Závěrečný blok obsahuje rozhovor s bývalým přednostou stanice Vladimírem Kutým o provozu železniční stanice a dále rozhovor s malířem a sklářem Vladimírem Kopeckým o výzdobě vítkovického nádraží a procesu vzniku výtvarných děl.
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
a strukturálním akustickým stropem s využitím hliníku a sádry se velmi inspirovalo
příklady předcházejícího období architektury 60. let. Projekt, který vznikal v polovině
60. let tak opožděně v první půli 70. let minulého století využíval formy vyplývající
z architektonizace bruselského stylu. O tomto procesu mimochodem svědčí
řešení výpravní budovy nádraží Ostrava-Vítkovice, kde se mohli autoři projektu výpravní
budovy ostravského hlavního nádraží inspirovat. Výstavba nádraží Ostrava-
-Vítkovice se totiž stala součástí budování polanecké spojky, což představovalo jednu
z největších realizací v rámci přestavby železniční sítě na území města Ostravy.
V
Současný stav přednádražního
prostoru před výpravní budovou
železniční stanice Ostrava hlavní
nádraží (foto Martin Strakoš, 2016).
v případě výpravny stanice Ostrava hlavní nádraží také sešlo. Projekt vybraný k realizaci
zpracovávalo brněnské pracoviště Státního ústavu dopravního projektování,
architekt Vlasta Douša ve spolupráci s architektem Luborem Lacinou, zaměřeným
především na interiérové záležitosti a spolupráci s výtvarnými umělci. 29
Staniční budova ostravského hlavního nádraží vznikla podle jejich návrhu v letech
1966 až 1974 a sestává z několika samostatných celků. Podél trati je situováno
novější boční provozní křídlo, spojující hmotově výpravnu s objektem pošty v protilehlé
části území. Na provozní křídlo navazuje na jihozápadní straně výpravní budova
na půdorysu zkoseného trojúhelníka. Před ní stojí kolonáda kryjící prostor mezi
výpravnou a nástupišti městské hromadné dopravy se zastávkami tramvají a trolejbusů.
Kolonáda umožňuje cestujícím bezpečně projít prostor mezi zastávkami
hromadné dopravy a odbavovací halou výpravní budovy nádraží „suchou nohou“.
Halu vyřešili autoři jako třípodlažní členitý prostor, propojený schodišti a eskalátorem.
První dvě podlaží pojmou služby pro cestující. Třetí zpřístupňuje oba
nadchody k nástupištím. Průhledy do jednotlivých podlaží představovaly živý prostor
plný harmonicky pojaté střídmé barevnosti, vytvořený proskleným průčelím,
původně vyzdobeným skleněnými figurálními monochromními vitrážemi cyklu Dějiny
Ostravy z roku 1974 od týmu tvořeného Oldřichem Vašicou, Karlou Vašicovou
a Jiřím Klaškou. 30 Výsledné řešení s kamennými obklady a dlažbami (mramor, žula)
V
Lubor Lacina – Vlasta Douša,
odbavovací hala výpravní budovy
železniční stanice Ostrava hlavní
nádraží, stav před přestavbou (foto
Roman Polášek, 2009).
29 DANDA, Josef. Ostrava hlavní nádraží, výpravní budova. Architektura ČSR XXXV., 1976, č. 3, s. 118–121.
30 IVÁNEK, Jakub. Karla Vašicová, Oldřich Vašica, Jiří Klaška: Dějiny Ostravy. In http://ostravskesochy.cz/
dilo/1063-Dejiny-Ostravy, stav 30. 6. 2017.
56
57
V
V
Change language