Nádraží Ostrava-Vítkovice. Historie | architektura | památkový potenciál
Pilotní svazek nové ediční řady odborných monografií se zabývá historií, architekturou, uměním, konstrukčním utvářením, materiály a dalšími aspekty řešení výpravní budovy železniční stanice Ostrava-Vítkovice, jedné z důležitých součástí ostravského železničního uzlu. Tato stavba z let 1964 až 1967, vyprojektovaná architektem Josefem Dandou, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. První blok knihy se věnuje architektuře po roce 1945 ve vztahu k železnici a výstavbě polanecké spojky. Právě na této trati vznikla výše zmíněná stanice, jejíž výpravní budovou se podrobně zabývá druhá část knihy, zaměřená na architekturu, uměleckou výzdobu, otázky památkové péče i kontext díla architekta Josefa Dandy. Třetí blok je výsledkem studia materiálového a konstrukčního utváření výpravní budovy, včetně příkladů nového využití drážních staveb. Tým vědců z Vysokého učení technického v Brně analyzoval železobetonovou konstrukci budovy. Ocelovou konstrukcí se zabývá kapitola, zpracovaná odborníky z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze. Třetí kapitola, napsaná pracovníky Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR, se podrobněji věnuje možnostem modelování budovy technologií BIM a uplatnění těchto postupů v památkové péči. Čtvrtá kapitola, opět z prostředí ČVUT, představuje realizované konverze a revitalizace nádražních ploch a objektů. Závěrečný blok obsahuje rozhovor s bývalým přednostou stanice Vladimírem Kutým o provozu železniční stanice a dále rozhovor s malířem a sklářem Vladimírem Kopeckým o výzdobě vítkovického nádraží a procesu vzniku výtvarných děl.
Pilotní svazek nové ediční řady odborných monografií se zabývá historií, architekturou, uměním, konstrukčním utvářením, materiály a dalšími aspekty řešení výpravní budovy železniční stanice Ostrava-Vítkovice, jedné z důležitých součástí ostravského železničního uzlu. Tato stavba z let 1964 až 1967, vyprojektovaná architektem Josefem Dandou, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu.
První blok knihy se věnuje architektuře po roce 1945 ve vztahu k železnici a výstavbě polanecké spojky. Právě na této trati vznikla výše zmíněná stanice, jejíž výpravní budovou se podrobně zabývá druhá část knihy, zaměřená na architekturu, uměleckou výzdobu, otázky památkové péče i kontext díla architekta Josefa Dandy. Třetí blok je výsledkem studia materiálového a konstrukčního utváření výpravní budovy, včetně příkladů nového využití drážních staveb. Tým vědců z Vysokého učení technického v Brně analyzoval železobetonovou konstrukci budovy. Ocelovou konstrukcí se zabývá kapitola, zpracovaná odborníky z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze. Třetí kapitola, napsaná pracovníky Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR, se podrobněji věnuje možnostem modelování budovy technologií BIM a uplatnění těchto postupů v památkové péči. Čtvrtá kapitola, opět z prostředí ČVUT, představuje realizované konverze a revitalizace nádražních ploch a objektů. Závěrečný blok obsahuje rozhovor s bývalým přednostou stanice Vladimírem Kutým o provozu železniční stanice a dále rozhovor s malířem a sklářem Vladimírem Kopeckým o výzdobě vítkovického nádraží a procesu vzniku výtvarných děl.
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
V
1 2
3 4 5
6 7 8
1. Starý ocelový most přes řeku,
leden 1964 (AV, fond Vítkovice s. p.
– foto, negativy polanecká spojka).
2. Stavba železničního mostu přes
řeku Ostravici, leden 1964 (AV,
fond Vítkovice s. p. – foto, negativy
polanecká spojka).
3. Stavba druhého železničního
mostu přes řeku Ostravici směrem
k železniční stanici Ostrava-Kunčice
(AV, fond Vítkovice s. p. – foto,
negativy polanecká spojka).
4. Železniční most přes řeku Odru
na polanecké spojce (AV, fond
Vítkovice s. p. – foto, diapozitivy,
D6-81-13).
5. Pokládání výhybky ve stanici
Ostrava-Vítkovice (AV, fond
Vítkovice s. p. – foto, negativy
polanecká spojka).
6. Pokládání kolejí, v pozadí most
Československé armády (AV, fond
Vítkovice s. p. – foto, negativy
polanecká spojka).
7. Stavba železničního svršku
v Zábřehu-Družstvě, v pozadí
nadchod mezi ulicemi Březinovou
a Zkrácenou. (AV, fond Vítkovice
s. p. – foto, negativy polanecká
spojka).
8. Stavba polanecké spojky v místní
části Zábřehu zvané Korýtko (AV,
fond Vítkovice s. p. – foto, negativy
polanecká spojka).
1963 za stavbu mládeže. 17 Na urychlení výstavby železničního koridoru se měly podílet
mládežnické brigády sestavené z členů Československého svazu mládeže (ČSM)
z podniků celého tehdejšího Severomoravského kraje. 18 V tisku se objevovaly zprávy
o pracovních úspěších a postupu stavby, případně mírná kritika neúspěchů. Zcela
mimo veřejnou sféru spadaly informace o smrtelných úrazech nebo o sporech v záležitosti
výkupu domů určených k demolici a zemědělských pozemků nutných pro
zařízení trati. Soutěžení a specifický žargon spojený s brigádnickým hnutím a prezentací
práce a závazků jako výsostné záležitosti státního socialismu dokládá časopis
Spojka, který vydával svazácký aktiv polanecké spojky. 19 Vystupňované napětí
a aktivitu dosvědčují používané názvy z vojenské terminologie – kolektivní vedení
stavby, tj. pravidelné porady zástupců všech institucí, podílejících se na výstavbě, se
tak nazývalo štáb stavby polanecké spojky. Mimochodem tato militarizace slovníku
odpovídala faktu, že na výstavbě spojky pracovalo také několik stovek vojáků. 20
Ministerstvo dopravy na základě usnesení rozhodlo v dubnu 1963, že realizovat
se bude varianta spojky, počítající se zprovozněním trati z Ostravy-Kunčic do Polanky
nad Odrou již v závěru května 1964. První vládou stanovený termín, týkající se
zahájení jednokolejného provozu na trati v úseku Ostrava-Kunčice a Ostrava-Vítkovice
se podařilo zkrátit o více než tři týdny. Znamenalo to, že první slavnostní vlak na
I. a II. úsek spojky vyjel již 6. května 1964. Druhý termín stanovený ve vládním usnesení
se týkal zahájení jednokolejného provozu na úseku Ostrava-Vítkovice a Polanka
nad Odrou. Jednalo se o složitý úsek, přesto se podařilo zprovoznit kolej tři dny
před stanoveným termínem dne 27. srpna 1964. U příležitosti otevření této části
polanecké spojky se dne 27. 8. 1964 konalo slavnostní položení základního kamene
nové výpravní budovy železniční stanice Ostrava-Vítkovice. Spojení do stanice Ostrava-Poruba
se podařilo zprovoznit 22. prosince 1964. Závěr každé etapy byl pojat
jako slavnost, zprvu politická s řadou projevů a udělování vyznamenání za splněné
socialistické závazky, posléze i společenská s patřičnými znaky oslavy i večeří pro pozvané
účastníky. Tyto festivity dokládají specifickou směsici propagandy, politické
agitace i oficialit v rámci pracovního času a veřejného života ve státním socialismu. 21
Výše uvedená rozhodnutí o urychlení stavby sledovala také záměr omezit co
nejvíce provizorní spojení ulic, přerušených trasou polanecké spojky tak, aby vznikaly
nikoli provizorní přejezdy, nýbrž mosty definitivní povahy. Týkalo se to zvláště
přemostění trati v trase ulice Závodní a mimoúrovňového křížení trati s ulicí Místeckou.
22 V případě nadjezdu v Závodní ulici musel být postaven most pro automobilovou
dopravu, tramvaje a chodce. Jeho konstrukce z předpjatých železobetonových
nosníků dosáhla délku 91 metrů. Právě zde se uplatnilo urychlení prací, takže most
17 K tomu např. články (NS). Slovo mládeže: Vybudujeme Polaneckou spojku! Nová svoboda 19.,
26. 3. 1963, č. 73, s. 1; (eb). Polanecká spojka. O budoucí stavbě mládeže v Severomoravském kraji.
Nová svoboda 19., 7. 4. 1963, č. 84, s. 3. Nebo viz brožuru Na mapách Československých státních drah
se objevila nová trať. Polanecká spojka. Bez data, autorství a místa vydání. Autor děkuje za zapůjčení
publikace bývalému přednostovi železniční stanice Ostrava-Vítkovice Vladimírovi Kutému.
18 BUREŠ, Jaroslav. Výstavba Polanecké spojky, s. 162.
19 TILL, Josef. Konec gordického uzlu. Mladá fronta XX., 27. 8. 1964, č. 205, s. 3.
20 Nová svoboda 19., 29. 9. 1963, č. 233, s. 1.
21 ČD, a. s., GŘ – Odbor 04 detašované pracoviště v Července, fond Československé státní dráhy, s. p.
(1950–1992), Polanecká spojka, kart. č. 2, složka Projevy, kart. č. 3, složka Závazky.
22 AV, fond Vítkovice s. p., vrstva II, Přeložka ulice Místecké v Ostravě v rámci stavby Polanecká spojka,
kart. č. 434–436.
70
71
V
V
Change language