Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

o větrech 13 autor používá řecko-římskou terminologii, vyčleňuje čtyři hlavní – eurus (apeliotos,volturnus) na východě, zephyros (corus, favonius) na západě, aquilo (boreios, aparktios) naseveru a notus (lybios, auster či africus) na jihu – což naznačuje určitou odlišnost od větrnérůžice Vitruvia. 14Ampelius rozdělil celou zeměkouli na tří základní části: 15 na Asii (mezi řekou Tanaisa Nilem), pak Lybii (mezi řekou Nilem a Haditanským průlivem), pak Evropu (mezi pojmenovanýmprůlivem a řekou Tanais). Jako nejslavnější evropské národy uvádí Skythy, Sarmaty,Germány, Daky, Moesy, Thráky, Makedoňany, Dalmaty, Pannony, Ilyry, Řeky, Italiky,Galy a Spany (Hispany, tj. Španěly). 16Ve výčtu světových řek 17 jsou mezi jinými jmenovány Ganga, Tanais, Eurotas, Danubius(Ister), Tiberinus (Tiber), Nil, Tigris, Eufrat, Rýn; na řeku Borysthenés, kterou, jak jeznámo, Hérodotos nazýval druhou po Nilu, autor zapomněl (řeku Simois zase lokalizuje doFrýgie, nikoliv do Tróady). Přesto je tento popis stejně jako seznam ostrovů 18 pro obyčejnoucísařskou příručku poměrně odborný. Autor zde projevil svou zeměpisnou erudici a vyjmenovaldvanáct největších ostrovů Středomoří, včetně Sicílie, Sardininie, Kréty, Kypru, Euboie,Lesbu a Rhodu, dále mluví o Kykladách v čele s ostrovem Délos a Sporadách.Pozoruhodným je popis pozemských divů. 19 Je těžké s určitostí říci, zda si Ampeliusvybral za zdroj tohoto popisu tzv. Pseudo-Aristotelův spis De auscultationibus mirabilis,Theofrastovy spisy anebo Pliniovou Naturalis historia a Pausaniův Popis Hellady či jiné autory,např. Strabóna, jisté je, že se snažil o systematizaci těchto divů dle zeměpisného principu,a to od Ambrakie v Epeiru až po Alexandrii v Egyptě. Jsou občas až příliš lakonické, 20 a dokoncei příliš nevěrohodné. 21Bájnou, avšak přitažlivou, je kapitola o bozích a bohyních. Zde se dozvíme, že Jupiteřibyli tři: dva v Arkádii a jeden na Krétě 22 – informace je asi zapůjčena od Cicerona, 23 dáledva Marty, pět bohů Slunce (stejný počet uvádí Cicero), čtyři Vulcany a čtyři Mercurie(u Cicerona pět), pět Apollonů (u Cicerona čtyři), dále tři Diany, tři Aeskupaly (Asklepie),13Tamtéž 4, 5.14VITRUVIUS: Deset knih o architektuře. Praha 1979, s. 48.15AMPELIUS 6, 1–2.16Orbis terrarum quem nos colimus in tres partes dividitur, totidemque nomina: Asia, quae est inter Tanain etNilum; Libya, quae est inter Nilum et Gaditanum sinum; Europa, quae est inter fretum et Tanain. In Asia clarissimaegentes: Indi, Seres, Persae, Medi, Parthi, Arabes, Bithyni, Phryges, Cappadoces, Cilices, Syri, Lydi. InEuropa clarissimae gentes: Scythae, Sarmatae, Germani, Daci, Moesi, Thraci, Macedones, Dalmatae, Pannoni,Illyrici, Graeci, Itali, Galli, Spani.17AMPELIUS 6, 8.18Tamtéž 6, 12–15.19Tamtéž 8, 1–24.20Srov. tamtéž 8, 7: V Olympii [se nachází] slavný Jovův chrám, kde atleti přinášejí oběti), ne vždy obsahověvyrovnané (srov. 8, 1; 8, 3; 8, 5; 8, 11; 8, 16; 8, 21–22).21Srov. tamtéž 8, 11: V Ilionu je čtyřhranný kámen, k němuž byla připoutaná Kassan-dra. Dotkne-li se ho někdozepředu, poteče mléko, dotkne-li se z jiné strany, poteče krev.22Tamtéž 9, 1.23De natura deorum III, 21, 53.13