Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

Po druhé světové válce mezinárodní situace umožnila, aby se Československo pokusilovypořádat s neslovanskými národnostmi na svém území transferem. Dvě další menšiny, židovskáa romská, byly téměř zlikvidovány v koncentračních i pracovních táborech. Obě byly svýmpůvodem neslovanské a z národnostního hlediska obtížně vymezitelné. U obou (pokud seo Romech v Čechách vůbec uvažovalo, měly zákony platnost na území celé republiky, a naSlovensku žila početná romská menšina) se pak asi předpokládalo, že se přikloní k některé zeslovanských národností, tedy že se asimilují. Nové zákony se o Romech ani Cikánechnezmiňovaly. Pouze vyhlášky, soupisy a korespondence hovoří o „cikánech“, pozdějio „nepřizpůsobivém obyvatelstvu“.Dekret prezidenta republiky ze dne 21. června 1945 o konfiskaci a urychleném rozdělenízemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národavycházel z konkrétních poválečných podmínek. V první části hovoří o neslovanskémobyvatelstvu a rovněž o zrádcích a kolaborantech, kteří samozřejmě mohli být české, slovenskéi jakékoliv další slovanské či neslovanské národnosti. Ve druhé části dekret hovoří o přidělovánízemědělského majetku tzv. přidělencům, a to podle § 7. Přidělenci pouze slovanské národnostimohli získat půdu, pokud to byli:a) deputátníci a zemědělští dělníci (až do 12 ha zemědělské půdy),b) malozemědělci ve výměře doplňující jim zemědělský majetek nejvýše do 12 hazemědělské půdy,c) mnohočlenné zemědělské rodiny, které mohly získat půdu ve výměře doplňující jídosud vlastněný zemědělský majetek,d) obce a okresy, kterým byla zkonfiskovaná půda přidělována k veřejným účelům,e) stavební, zemědělská a jiná družstva, složená z oprávněných uchazečů podle písm. a),b), c) a f),f) dělníci, veřejní a soukromí zaměstnanci a maloživnostníci pro stavbu vlastního domuanebo na zřízení zahrady do 0,5 ha.V okresech, kde nebyl dostatek uchazečů slovanské národnosti, zůstával majetek ve správěNárodního pozemkového fondu.Měsíc poté vyšel dekret prezidenta republiky ze dne 20. července 1945 o osídlenízemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskýmizemědělci, který opět vycházel ze stávajících podmínek a z historických zkušeností. Dekretv podstatě zopakoval přidělovací možnosti jen pro osoby slovanských národností, státně a národněspolehlivé. Bod f) v paragrafu 2 byl oproti předchozímu rozšířen takto: f) jiní než pod písmenema) uvedení dělníci, veřejní a soukromí zaměstnanci, maloživnostníci a sociálně slabí příslušnícisvobodných povolání pro stavbu vlastního domu anebo na zřízení zahrady, do výměry 0,5 ha.Podle paragrafu 3 téhož zákona měli přednostní právo na příděl půdy oprávněníuchazeči, kteří se vyznamenali a zasloužili v národně osvobozovacím boji, zejména vojácia partyzáni, bývalí političtí vězni a deportovaní, jejich rodinní příslušníci a zákonní dědicové,jakož i rolníci poškození válkou.V citovaných paragrafech zákonů nebyli nikde uvedeni příslušníci jiných neslovanskýchnárodností, např. Židé, Romové (Cikáni nebo osoby cikánského původu, což bylo tehdejší298