Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

V posledních letech se objevilo i několik stručnějších statí – „životopisů“, které si ale nekladlyza cíl stát se kritickým příspěvkem o životě Ladislava Pohrobka. 4Vizuální prameny nesoucí „obraz“ Ladislava Pohrobka se v těchto pracích objevujíposkrovnu a většinou se opakují jedna a tatáž vyobrazení, která mají vztah převážněk českému prostředí. Tato studie se pokusí přiblížit vedle známých i některá vyobrazení,která byla doposud opomíjena, a nebyl jim přikládán příliš velký význam.Každý vizuální pramen s vyobrazením mladého krále Ladislava je zároveň pramenemhistorickým, i když s různou mírou vypovídací hodnoty, a tak se k nim musí také přistupovat.Při práci s vizuálními prameny narážíme na problém vymezení pojmu „portrét“. Až do14. století nelze v českých zemích hovořit o portrétním umění. Vyobrazení panovníci předchozíchstaletí nebyli nositeli tváře, která by odpovídala jejich skutečné podobě. Většinou seobjevuje časem ustálený typ vyobrazení vládců, u nichž shledáme jisté náznaky individuálníchrysů, a ty se pak opakují a je jim pouze přisouzeno jméno panovníka, jenž měl být zobrazen.Ve středověku se zároveň objevila i spousta fiktivních vyobrazení vládců, 5 u nichžnejsme často schopni určit, o koho se jedná, protože panovníkovo jméno u těchto vizuálníchpramenů nebylo podstatné. Vyobrazený vladař byl hlavně symbolem královské moci a vlády.Teprve od doby vlády králů z rodu Lucemburků se začínají pod vlivem francouzskéhoumění na vyobrazeních panovníků více, i když zatím stále jen částečně, objevovat skutečnéfyziognomické rysy jednotlivých vládců, což nám potvrdilo porovnání dochovaných vyobrazenís dobovými popisy lucemburských králů. Můžeme hovořit o vzniku „portrétu“, 6 alev žádném případě nesmíme zapomenout, že vyobrazeným byl panovník a že králové bylihlavně nejvyššími představiteli světské moci, čemuž byl vždy podřízen i výsledný „obraz“.Výtvarné umění sloužilo především k panovnické prezentaci a portrét se stal jednímz prostředků, jak ukázat panovníka v rámci středověké společnosti. Samotný král byl rovněžvelice úzce spjat se vznikem uměleckých děl, byl jejich objednavatelem a hlavním donátorem.3Například VLČEK, E.: Král Ladislav Pohrobek. In: Čeští králové II. Atlas kosterních pozůstatků českých králůLadislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad a Habsburků pohřbených v Praze s podrobným komentářem a historickýmipoznámkami. Praha 2000, s. 11–40, více s. 15–19, 29–40. Nelze opomenout studii MACEK, J.: SmrtLadislava Pohrobka. Československý časopis historický 14, 1966, s. 766–775, která ale není lékařského charakteru.4Například in: ČORNEJOVÁ, I. – RAK, J. – VLNAS, V.: Ve stínu tvých křídel…Praha 1995, s. 42–45. NaposledyČORNEJ, P.: Ladislav Pohrobek. In: RYANTOVÁ, M. – VOREL, P.: Čeští králové. Praha – Litomyšl2008, s. 251–261. Tento text vznikl původně jako přednáška cyklu, který v letech 2003-2006 pořádalo Sdruženíhistoriků České republiky v Národním muzeu v Praze. Ze slovenských prací lze uvést např. SEGEŠ, V.: Pohrobokv tieni veľmožov. In: Kniha kráľov. Panovníci v dejinách Slovenska a Slovákov. Bratislava 2006, s. 167–172. Naposledy DVOŘÁKOVÁ, D. – PAPSONOVÁ, M.: Spomienky Heleny Kottanerovej. Budmerice 2008,zejména s. 16–21.5Vyobrazení Ladislava Pohrobka bez portrétních rysů na oltáři svatováclavské kaple v dómu v Cáchách in:STUDNIČKOVÁ, M.: Modlitební kniha Ladislava Pohrobka. In: BUKOVICKÁ, B. – KONEČNÝ, L. (eds.):Ars longa. Sborník k nedožitým sedmdesátinám Josefa Krásy. Praha 2003, s. 81–94, s. 93, poznámka 33.6Z novějších studií POCHAT, G.: Zur Genese des Porträts. in: TAKÁCS, I. (Hg.): Sigismundus Rex et Imperator.Kunst und Kultur zur Zeit Sigismunds von Luxemburg 1387–1437. Mainz 2006, s. 124–142.20