Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

Výzvou i pro heraldickou tvorbu byly úpravy sídel prezidenta republiky, což si obvyklespojujeme s rekonstrukcí Pražského hradu a zámku v Lánech. Méně pozornosti bylov literatuře věnováno dalším sídlům např. zámku v Židlochovicích nebo v Topoĺčankách,pozdější je vytvoření prezidentského appartementu na zámku v Náměšti nad Oslavou proprezidenta E. Beneše.Díky novější literatuře dnes můžeme více ocenit citlivé výtvarné zásahy J. Plečnika(1872–1957), který na Pražském hradě vytvořil nová díla. Jednalo se o citlivé úpravy, kterévhodně dotvořily staletou výtvarnou tvář reprezentačního sídla. Polemizovat můžemes některými interpretacemi Plečnikových orlic nebo orlů, podobné výrazové prostředky bychomnašli v tehdejší Itálii. Plečnik přiřkl heraldickým symbolům ve svém díle výrazné místo.Heraldickou tvorbu chápal v duchu středověku – figury dokázal včlenit do výzdoby dveří,stropů atd. Plečnik vystihl symboliku i stylizaci erbovních figur a současně se dokázal přenéstpřes staletí. Další výtvarníci bohužel tento cit neuplatnili, souvisí to samozřejmě z celkovýmvývojem umění ve 20. století.Státní znak rovněž tvoří součást výzdoby veřejných budov. Vznik republiky v roce1918 vyvolal potřebu označovat úřední budovy novým státním znakem, kterému předcházelo„odstraňování orlíčků“. Tato povinnost byla přehlušována spontánními projevy nadšení asouhlasu s novým státem, což vytvářelo vhodné zázemí pro tvorbu státní heraldiky. Někdevystačili s plechovou tabulkou, jinde si pořídili trvalejší památku. Od roku 1918 tak vznikalaa vzniká velká galerie státních znaků na budovách radnic, soudů a státních úřadů. Některéjsou velmi zdařilé a byly vytvořeny v ateliérech uznávaných umělců. Jindy jsou dílem místníhokamenického mistra. Jejich význam z hlediska památkové péče je tedy možno hodnotitz různých úhlů pohledu. Stává se otázkou, zda erb na těchto budovách je jejich úřednímoznačením nebo památkovým předmětem. Pokud je budeme chápat jako označení úředníbudovy, bylo by nutno je upravovat podle momentálně aktuální potřeby. To se spontánněčasto dělo po roce 1948, respektive 1960, kdy v platnost vstoupil nový státní znak, který bylodstraňován po roce 1989. Tak ovšem ztrácíme cenná sochařská díla. Málokdy je odstraněnýznak umístěn do příslušného lapidária. Vhodnější je tedy ponechání původního znaku. Problémje v tom, že novější vyhlášky obvykle přikazují, kde by měl být znak státu umístěn, pakby se hromadily znaky na jednom místě fasády. Mnohdy vznikají zajímavé kombinace. Připoslední rekonstrukci budovy lékařské fakulty na Komenského náměstí v Brně byl na vrcholufasády obnoven na sklonku 20. století původní malý znak Rakouska Uherska, takže císařštígryfové, držící malý znak Rakouska-Uherska, shlížejí na sochu prezidenta Masaryka.Zůstává trvalým úkolem heraldiků a památkářů tyto artefakty zdokumentovat. Příkladem,jak tyto památky zanikají, mohou být osudy pomníků padlých nebo obětí obousvětových válek. Vznikaly krátce po roce 1918, statní znak byl někdy jejich součástí. Nanejstarších z nich najdeme i neoficiální podoby znaku. Obyvatelům českých vesnic zprvubyla asi cizí představa, že by znak na jejich návsi měl obsahovat i znak Slovenska. V oblastechosídlených Němci je patrná snaha vyhnout se státním symbolům. Protektorátní vyhlášky oodstraňování symbolů přechodně zaniklé republiky inspirovaly některé horlivce, kteříz pomníčků odstraňovali dosavadní státní znaky. Snad můžeme k tomu poznamenat, že po144