Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

Na panovnických dvorech často pracovali nejlepší umělci své doby, kteří sem přijížděli zaprací až z ciziny.Panovníkem, kterému jako „prvnímu“ posloužil portrét k vlastní i státnické prezentaci,byl římský císař a český král Karel IV., jehož vyobrazení nalezneme v nástěnné, deskovéa knižní malbě, sochařství, mozaice, na mincích, pečetích i dílech uměleckého řemesla. Uosobnosti Karla IV. máme dostatek srovnávacího materiálu, abychom si byli jisti, že vyobrazenýpanovník nese skutečné fyziognomické rysy samotného vladaře, 7 i když i on byl vícezobrazován jako symbol moci a vlády než jako člověk, nositel konkrétní, individuální tváře.V případě Ladislava Pohrobka je nutné rozlišovat „obrazy“, 8 které vznikly za královaživota a které až po roce 1457, tedy po jeho náhlé smrti. Musíme přihlédnout i k jeho mladšímvyobrazením, jež mají také velkou vypovídací hodnotu, jelikož jsou často jedinou památkoua zároveň odkazem na původní umělecké dílo či jiný zdroj, z něhož umělec při vypodobňováníLadislava Pohrobka vycházel.Uherský a český král Ladislav Pohrobek je jak ve vizuálních, tak i v dobových písemnýchpramenech představován jako krásný mládenec s blonďatými nakadeřenými vlasy, jenžměl zemím, kterým vládl, přinést po delší době období klidu, míru a prosperity. 9 RudolfUrbánek jej na základě studia dobových králových popisů popsal podobně. Ladislav Pohrobekbyl „mládeneček pěkný, kadeřavý, kol jehož bílé tváře, andělsky sličné, s růžovým nádechem,s černýma očima, s nosem rovným, uprostřed mírně zahnutým, vlnila se jeho největší ozdoba,krásný zlatý vlas. Byl štíhlý, jemně urostlý.“ 10 Právě královy dlouhé světlé vlasy jsou nejčastějizdůrazňovány v jeho popisech, a tak se staly i jedním z „atributů“, podle něhož lze LadislavaPohrobka ve vizuálních pramenech téměř bezpečně rozpoznat. 11 Jeho vlasy musely býtopravdu výjimečné, dokonce byly dobovými „pozorovateli“ považovány za nejkrásnější, kterékdy viděli. 12Máme štěstí, že se nám na rozdíl od Ladislavova nástupce, českého krále Jiříhoz Poděbrad, dochoval králův oficiální portrét z roku 1457 (Obr. 1), 13 který nese Ladislavovy7PEŠINA, J.: Podoba a podobizny Karla IV. In: Acta universitatis Carolinae, Philosophica I., č. 1, 1955, s. 1–60,více s. 14; WAMMETSBERGER, H.: Individuum und Typ in den Porträts Kaiser Karls IV. WissenschaftlicheZeitschrift der Friedrich-Schiller-Universität Jena. Gesellschafts- und Sprachwissenschaftliche Reihe 16/1967,č. 1 s. 79–93; ROSARIO, I.: Art and Propaganda. Charles IV of Bohemia, 1346–1378. Woodbridge 2000;STEJSKAL, K.: Císařova podoba v dílech umělců. In: STEJSKAL, K. – NEUBERT, K.: Umění na dvoře KarlaIV. 2. vydání, Praha 2003, s. 203–213; BOGADE, M.: Kaiser Karl IV. Ikonographie und Ikonologie. Stuttgart2005.8Středověk „pracuje“ s mnohovýznamovým pojmem „imago“.9KOŘÁN, I.: Proměna pohledu na tvář českých králů. K ikonografii Ladislava Pohrobka a Jiřího z Poděbrad. Časopisnárodního muzea – řada historická 129/1960, s. 177–196, s. 178.10URBÁNEK, R.: Věk poděbradský. České dějiny III/2. Praha 1918, s. 750.11PEŠINA, J.: Studie k malířství poděbradské doby. Umění VII/1959, č. 3, s. 196–227, více s. 226, poznámka114a.12URBÁNEK, R.: České dějiny III/2, s. 750, více poznámka 1.13Dnes se nachází v Portrétní galerii Kunsthistorického muzea na zámku Ambras v Insbrucku, inventární čísloGG 2984.21