Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

Při malé akčnosti kurátorského sboru není překvapivé, že po nečekaném úmrtíA. Otahala 9. dubna 1911 se značnými obtížemi a s velkým zpožděním řešili ustanovenínového definitivního redaktora. Již od roku 1904 byl Otahalovým spolupracovníkem VáclavHans, velmi aktivní český národní pracovník ve Slezsku a dlouholetý jednatel Matice opavskév letech 1904–1912. 28 Přes uznání jeho žurnalistických schopností a angažovanosti ve prospěchčeské národní strany šlo nesporně očima současníků i svědectvím pramenů o velmikontroverzní osobnost. Redaktor Gudrich s odstupem času napsal, že byl „muž nadaný, vlastenecna slovo vzatý, muž velikého politického rozhledu,“ který ovšem „drsným způsobem psanívyhnal četné nadšené pracovníky ze společného tábora.“ 29 Podle Hauera byl považován „zarušitele jakž takž získané dohody mezi stranami ve Slezsku… pro svůj způsob psaní. Vzbudil sijím nepřátelství a odpor proti němu stupňoval se do té míry, že přehlížena byla jeho činnost mimonovinářská.“30 Za této situace kuratorium s uzavřením smlouvy a definitivním ustanovenímHanse do funkce redaktora a vydavatele váhalo. Již dva dny po Otahalově smrti žádaljediný v Opavě přítomný kurátor Hauer dopisem Praska o informaci, jak má dále za tétosituace postupovat, protože neví, jak byl problém redaktora řešen po Hillově smrti, a Prasekmu z Napajedel odpověděl, že „co se týče vedení listu, to tuším se rozumí, že zatímně svěřujemedruhému redaktorovi, nečiníce žádných podmínek jiných, leč že bude veden v intencích Zacpalových,konservativních.“ 31 Zároveň však i s ohledem na kritickou situaci české národní stranyve Slezsku po Stratilově smrti hledalo kuratorium lepší a perspektivnější východisko propolitické zakotvení a ekonomické zabezpečení OT. Jako nadějný se jevil návrh vycházející oddirektoria složeného z poslanců K. Rolsberga, R. Gudricha a Jana Poppeho, které bylo pověřenopřípravou statutu „pro jednu společnou stranu, na nějž by mohli přísahat všichni representantistran,“ 32 aby se OT stal jejím orgánem; Hauer s ním vyslovil souhlas a podal o jednánízprávu Praskovi. Ten v nedatovaném dopise souhlasil s výhradou, že list nesmí být prodán, apředání vymezil zatím dobou jednoho roku. 33 Hauer informoval rovněž Praska o dohoděagrární a katolické strany a možnosti zřídit družstvo pro vydávání OT jako společnýchnovin, aby nevznikl konkurenční časopis agrárníků, protože „potom by asi Týdenník hynul,ježto by polovice venkova přestala jej odebírati.“ 34 O těchto poradách podal Hauer zprávudopisy zaslanými do Napajedel Praskovi 17. dubna a 2. května a znovu se k nim vrátilv dopise 22. června, kdy poukázal též na ochotu národní strany převzít s OT i jeho značnápasiva. 35 Když se však o jednáních dověděl kuratoriem zatímně pověřený redaktor Hans,28MYŠKA, M. – DOKOUPIL, L. (eds.): Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada, 6. (18.). Ostrava2005, s. 35.29GUDRICH, R.: c. d., s. 4.30HAUER, V.: Opavský Týdenník, s. 58. V dopise Praskovi 9. 3. 1911 o něm V. Hauer napsal: „…dle zprávzdejších jest onen Augustinián Brněnský, jenž píše do Hlasu ostřeji proti pokrokářům, nežli smí v OpavskémTýd.“. ZAO, Pozůstalost P., inv. č. 171, kart. 3.31ZAO, Pozůstalost H., inv. č. 124, kart. 2, dopis 17. 4. 1911.32GUDRICH, R.: c. d., s. 41.33ZAO, Pozůstalost P., inv. č. 801, kart. 8, dopis s. d.34HAUER, V.: Opavský Týdenník, s. 68.35ZAO, Pozůstalost P., inv. č. 171, kart. 3.61