Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

Ukřižování z oltáře sv. Kříže, 70 známějšího jako Rajhradský oltář, jenž měl vzniknout kolemroku 1440, a měl by zachycovat rovněž kryptoportrét dalšího českého krále Jiříhoz Poděbrad. 71 Ladislava Pohrobka dále nalezneme jako nejmladšího krále na deskovém obrazeKlanění tří králů 72 z tzv. Svatojakubského oltáře, jehož vznik se dnes nově klade do obdobíkolem roku 1453, 73 kdy mladý panovník dorazil do Čech a byl zde korunován na českéhokrále. Dnes se oba deskové obrazy nachází ve sbírce Národní galerie Praha. Největším problémemje u většiny deskových obrazů jejich datace. Historici umění kladou vznik danýchděl většinou do doby, kdy Ladislav Pohrobek nebyl ještě na světě nebo byl malým dítětem.Před sebou ale vidíme mladého muže, kterým byl Ladislav po příchodu do Prahy, případněv době své smrti. Datace historiků umění ale není konečná, počítá se s odchylkami i několikadesetiletí, proto lze hovořit o skutečných kryptoportrétech českého krále Ladislava Pohrobka.Na obraze Ukřižování z oltáře sv. Kříže (Obr. 8) stojí po Kristově levici, tedy na stranějeho nepřátel, trojice mužů, z nichž prostřední nese portrétní rysy Ladislava Pohrobka,přičemž nejvýraznější jsou jeho dlouhé světlé vlasy. Jeho postava promlouvá se setníkem,který stojí nejblíže kříži a zároveň jakoby komunikuje i s postavou za sebou, kterou lze považovatza sakrální identifikační portrét Jiřího z Poděbrad. 74 Na obraze Klanění tří králů stojínejmladší z králů nejdále od Panny Marie s Ježíšem. Jeho podoba 75 nese opět Ladislavovyfyziognomické rysy, jak je známe z jeho „vídeňského“ portrétu. Vedle světlých vlasů se objevujeopět i výrazný zakřivený nos.Podobnost většiny vyobrazení dává tušit, že se v případě krále Ladislava Pohrobka navazovalona pevně ustálenou ikonografickou tradici, která částečně (vyobrazení dlouhýchnakadeřených vlasů) pronikla později i do renesančního sochařství, čehož důkazem je např.Ladislavovo vyobrazení na náhrobku králů Ferdinanda I. a Maxmiliána II. a Anny Jagellonskév katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha od nizozemského sochaře Alexandra Colina z let1569-1589. 7670Inventární číslo O 1584, dřevo, 101 x 142 cm. Více BARTLOVÁ, M.: Oltář Nalezení sv. Kříže z Olomouce(Rajhradský oltář). In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 III. Olomoucko.Olomouc 1999, s. 430–443; táž: Poctivé obrazy. České deskové malířství 1400–1460. Praha 2001, s. 306–337,hlavně s. 319–324; nejnověji v FAJT, J. (ed.): Karel IV. císař z Boží milosti: Kultura a umění za vlády Lucemburků1310–1437. Praha 2006, s. 619–621; černobílý obrázek viz BARTLOVÁ, M.: Poctivé obrazy, s. 319, detailLadislava Pohrobka a Jiřího z Poděbrad na s. 320, barevné vyobrazení v barevné příloze mezi stranami320–321 dole uprostřed.71BARTLOVÁ, M.: Poctivé obrazy, s. 323.72Inventární číslo O 1485, dřevo, 82,5 x 75 cm. Černobílý obrázek in: BARTLOVÁ, M.: Poctivé obrazy, s. 356.Podrobněji katalogové číslo 135l in: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 II.Brno. Brno 1999, s. 294. Barevné vyobrazení tamtéž.73BARTLOVÁ, M.: Poctivé obrazy, s. 357.74Tamtéž, s. 324.75Jako první na podobnost nejmladšího krále s Ladislavem Pohrobkem upozornil Ivo Kořán. Podrobnějiviz KOŘÁN, I.: c. d., s. 181; detail nejmladšího z králů tamtéž, s. 180.76KRČÁLOVÁ, J.: Renesance. In: Katedrála sv. Víta v Praze. Praha 1994, s. 133–170, více s. 155–156. DetailLadislavova „portrétu“ v URBÁNEK, R.: České dějiny III/3, přílohy III.–IV.29