Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

vzájemných sympatií s „hlavou rodiny“. Pak se několik let starala o dceru cukráře a kavárníkav Drážďanech, zatímco její matka pracovala v cukrárně. Zde se seznámila se správcem panstvív Krumlově, který chtěl „rozvíjet její krásy duchovní,“ chodili na operety (volné lístky jí zajistilkavárník), ale správce jí nenabídl sňatek hned a Gustl se cítila proto ponížená (tu pisatelkanaznačuje, že matka si pletla pýchu s hrdostí). Další osudy Gustl ukazují, jak radikálně změnilasvůj postoj, protože později žila se ženatým mužem, který jí „zařídil pokojík.“ Necítila sejiž „společensky znemožněná,“ společenská kontrola již pro ni nebyla to nejdůležitější jakov raném mládí a domácím prostředí. Začalo to v roce 1905, kdy jí napsala sestra provdaná zapoštmistra, bydlící v Dotlerswies (Tatrovicích) u Chodova, a nabízela, že s manželem koupíkoně a Gustl bude mít nové zaměstnání: rozvoz a roznášení pošty. Měla nahradit neustálepodroušeného kočího, který utekl. 11 Gustl nabídku přijala a tady právě našla muže, do něhožse zamilovala. Byl však ženatý a ona začala, aby mu byla nablízku, zase pracovat jako vychovatelkav rodině židovského zubního lékaře v Karlových Varech. V roce 1911 otěhotnělaa není zřejmé, zda se provdala. V roce 1935 se rozhodovala, zda muže opustí a přestěhuje sedo Prahy za dcerou, která ukončila vysokoškolská studia, 12 bydlela s ní část roku a pak sevrátila, protože dcera dostala místo v Náchodě. V roce 1938 dceři psala, že „Hitler ist wie einGott für uns“ zvlášť proto, že se již nemůže nikdo vyhýbat práci, ani její muž. 13Sociální původ a rodina vypravěččina otce, materiální zajištění rodinyOskar Schopf, životní partner Gustl, se narodil v roce 1875 v Lauterbachu (Čisté) u HorníhoSlavkova v rodině hudebníka, který byl členem chebské dechovky. Matka byla modistka.V rodině byli tři synové a dcera. Oskar se stal malířem porcelánu, jeho bratr kuchařem nalodi a o dalším se uvádí, že se stal houslistou, vzal si za ženu Češku a počeštil se. Sestra Dorase provdala zřejmě někdy na začátku 20. století za lékárníka české národnosti, jemuž otecřezníkkoupil lékárnu v Chebu.Také výchova dívky v této rodině i její vzdělání byly opět zaměřeny především na přípravu„domácí paní“. Tady šlo o snahu o sociální vzestup, protože se neuvažovalo o přípravěna povolání, nemusela mít povolání jako její matka provozující modistství. V 16 letech jiposlali do Litoměřic, kde se učila vařit a „vyšívat ažury a monogramy na výbavu.“ 14Oskar se oženil ve svých 28 letech, tj. v roce 1903. Vzal si vdovu po drogistovi a vedlobchod s jejím příslibem, že se stane spolumajitelem. V manželství byly dvě děti, první dcerazemřela v roce 1914 a druhé dítě hned po porodu v roce 1911. Neuvádí se, kdy a zda serozvedl, ale po válce mu Gustl vyčítala, že se o dceru z manželství nezajímal. Sama pro zdravívlastní dcery dělala vše, při zápalu plicních hrotů ještě v Rakousku se ji snažila otužovat,chodila se modlit i do kostela, protože lékaři byli skeptičtí, a když doporučovali změnu podnebí,rodina se přestěhovala.11Tamtéž, s. 36.12Tamtéž, s. 153.13ALTHAMMER-ŠVORČÍKOVÁ, E.: c. d., s. 174.14Tamtéž, s. 39.88