Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

Vedle kočovných a individuálně se usazujících romských rodin, procházely nebo projíždělyOstravskem, pověděno jazykem bezpečnostních složek, také tlupy a bandy tzv. potulnýchcikánů. Jejich příslušníky je nutno psát malým začátečním písmenem, neboť se k nimpočítali vedle etnických Romů rovněž také všichni neromští tuláci.Potulné skupiny cestovaly pěšky nebo na koňských povozech a tábořily na zvláštních,k tomu účelu vyhrazených prostranstvích. Ta se nacházela ve vznikající ostravské městskéaglomeraci, než tam bylo potulným cikánům zakázáno vstupovat, ponejvíce na oderských,křovinami zarostlých březích v Zábřehu nad Odrou, v zaniklých lesících Vrbina ve Vítkovicíchnebo Studňa v Krmelíně, na parcelách do toho času nezastavěné moravskoostravskéCihelní a dalších ulic. 5Častěji a také raději ovšem potulní Romové, provázení četnými neromskými tuláky,pobývali na zastrčených místech ve volné přírodě, a vyhýbali se tak neustálým kontrolámčetnických hlídek, hajných nebo polních hlídačů. Někdejší jejich tábořiště dodneška připomínajírůzná toponyma, obsahující slovo cikán a z něho odvozené lexikální jednotky. Jsou tonapř. jména lesních oddělení (Cigánský placek v Háji ve Slezsku, Cyganovec v Hradci nadMoravicí), terénních útvarů (Cigánský dul v Bělé), zdrojů pitné a užitkové vody (Cygańskimostek v Karpentné, U cigánky v Nové Bělé) aj. 6S tím jak Romové opouštěli tradiční zdroje své obživy, spojené s řemeslnými, překupnickýmia jinými dovednostmi, a nahrazovali je příležitostnou nádeničinou, výpomocía posluhou, ale také nedovolenými činnostmi (hazardními hrami, věštěním a zaklínáním,prostitucí) a zejména drobnou majetkovou delikvencí (polním a lesním pychem, krádežemidrůbeže, potravin a šatstva), dostávali se do rozporu jak s hodnotovým systémem a pravidlychování většinové společnosti, tak i do přímých konfliktů s trestním právem, což se vyskytovalořidčeji u usedlíků než u kočovníků a tuláků.Proti potulným cikánům byl vydán jednak výnos rakouského ministerstva vnitra (14.září 1888), jednak československý zákon (15. července 1927) a prováděcí k němu nařízení(26. dubna 1928). 7 Jednotlivá ustanovení těchto legislativních norem se očividně neshodovalaa rozcházela s ústavně zaručenou rovnoprávností občanů.Domácím potulným cikánům vystavovaly okresní úřady od konce dvacátých let minuléhostoletí zvláštní cikánské legitimace, případně i kočovnické listy, a současně jim vyhláškyzemských úřadů zakazovaly vstup do areálů některých měst a obcí (zákaz se ve Slezskuvztahoval na sídla všech tamních politických okresů a dále na obce Chotěbuz, Jablunkov,Mosty, Svibice a Třinec na okr. Český Těšín, na Bohumín, Karvinou a Třinec na okr. Fryštáta rovněž na obec Slezskou Ostravu na okr. Frýdek, kdežto na Moravě se týkal mj. Velké5Periodická hlášení Okresního hejtmanství v Moravské Ostravě z let 1889–1918 o potírání tzv. cikánskéhozlořádu - MZA, fond B 14 ml., kart. 7907–7909.6Toponymický materiál, který shromáždil Rudolf Šrámek se svými diplomanty viz Archiv Ústavu pro jazyk českýAV ČR, pobočka Brno.7MAYRHOFER, E.: Handbuch für den politischen Verwaltungsdienst. 3. Wien 1897, s. 665–667 a Sbzn.č. 117/1927 a č. 68/1928.223