Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

označení Romů), či jiné osoby neslovanských národností, které trpěly rovněž perzekucí,deportacemi, účastnili se národně osvobozeneckého boje apod. I zde se počítalo zejména u Židů,že jsou komunitou s ohledem na své náboženské vyznání, ale jinak že se hlásí k české neboslovenské národnosti. Jaké stanovisko by zaujal k Romům, nebylo zřejmé.Tvůrci dekretů, zákonů a dalších směrnic hodlali poskytnout příděl majetku vskutkujenom těm uchazečům, kteří prokázali slovanskou národnost. Vycházeli z dobových souvislostía z mezinárodní situace, která přála slovanským národům, protože právní akty měly pomociodčinit ztráty na životech, na majetku a strádání, kterému byly tyto národy vystaveny v letechdruhé světové války.Pouze § 3 skýtal pro bývalé politické vězně, deportované, partyzány a vojáky naději. Aniv něm však nebyly zmíněny jiné neslovanské národnosti, a tak se nabízí otázka, které zařazenímělo větší váhu anebo rušilo předcházející, zda prokázaná příslušnost ke slovanství, aneboprokázaná příslušnost k neslovanství, byť spojená s perzekucí, deportací do tábora nucených pracínebo do koncentračního tábora. Je zřejmé, že zákonodárci si byli vědomi fyzické likvidacečeských a moravských Romů. Nepředpokládali, nebo přímo zamítali možnost, že by do českýchzemí přišli Romové z jiných zemí včetně Slovenska, kteří by měli zájem a mohli na základě svédosavadní kvalifikace hospodařit na přidělených zemědělských usedlostech, odvádět splátkya v podstatě se vyrovnat oněm proklamovaným slovanským zemědělcům.Na Slovensku byla situace jiná. Romové zde byli, a zda je instituce hodlaly považovat zaSlováky jako takové a podle jejich zájmu je případně osídlovat, anebo zda vycházely z dobovýchzkušeností, že tyto „děti okamžiku“ 4 nebudou mít zájem a budou chtít díky svému způsobuživota setrvat v postavení přívěsku majority, a proto jim nehodlaly ze zákona tuto možnostposkytnout, nelze v současnosti odpovědně zodpovědět. Tento předpoklad nelze ani doložitdobovými písemnostmi.Jediným dokumentem o vztahu slovenských politiků a slovenských vládních orgánůk Romům je záznam ze zasedání sboru pověřenců ze dne 6. prosince 1945, z něhož vzešel přípispro Osídlovací úřad pro Slovensko. V přípisu se dočteme, že 3. prosince začal nábor 250maďarských pracovních sil - živitelů. Tito živitelé měli natrvalo přesídlit do mosteckéhouhelného revíru i se členy svých rodin, avšak v omezeném počtu - pouze tři osoby na živitele.Průměrný věk přesídlenců nesměl přesáhnout 45–50 let. Do přesídlení neměly být zařazenyasociální živly (v závorce napsáno „cigáni“). 5 Citovaný záznam dokládá skutečnost, že na jižnímSlovensku žili mezi místními Maďary také Romové, kteří byli jako celek pokládáni za asociálníživly, které nemají být přesídlovány do pohraničí. Neměli být zaměstnáni, ani kdyby měli zájemo práci v dolech v námezdním pracovním poměru. Neměli být zaměstnáváni ani tam, kde nebyližádní zájemci.Písemné prameny k problematice Romů z roku 1945 se v českých archivech nevyskytují.K naplňování výše uvedených zákonů přistupoval lidský faktor. Skutečnost, žerozhodování o udělení přídělu měly v rukou rolnické komise místních správních komisí nebo4PAVELČÍKOVÁ, N.: c. d., s. 11.5Záznam je uložen ve Státním národním archivu v Bratislavě, fond Úřadu předsednictva Sboru pověřenců, II-1,1945–1960, karton č. 4.299