Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

Nový velký státní znak obsahoval erby Čech, Slovenska, Podkarpatské Rusi, Moravy,Slezska, Těšínska, Opavska a Ratibořska; byl nesen dvěma lvy jako štítonoši a doplněn páskous heslem: Pravda vítězí. 17 Umístění tří posledně zmíněných polí bylo sporné a vyjadřovaloúzemní nároky nového státu. Střední znak republiky byl čtvrcený štít se srdečním štítkem,v němž byl český lev. V prvém poli hlavního štítu byl erb Slovenska, v druhém PodkarpatskéRusi, v třetím Moravy a ve čtvrtém Slezska. Malý znak, v němž nesl český lev na prsou erbSlovenska, se vžil nejvíce. Ovšem i on byl záhy kritizován.O dalších datech jen telegraficky: v souvislosti se zavedením zákona o organizaci politickésprávy z roku 1927 a vznikem země Moravskoslezské bylo zavedeno alianční užíváníerbů Moravy a Slezska. Zcela epizodické a nepřekračující rámec návrhu bylo stanovení znakustátu tzv. Deutschoesterreich, který se pokusili ustanovit Němci z českých zemí. V obdobítzv. druhé republiky opět vyvstala otázka úpravy znaku, ale nakonec k žádné úpravě nedošlo.Užíval se střední znak, který nejlépe odpovídal nové situaci okleštěného státu.Mezi tím v Protektorátu Čechy a Morava začal platit nový státní znak. Jeho oficiálnípodoba byla zřejmě zvolena tak, aby se odlišovala od pojetí první republiky. Volba padla napozdně gotickou podobu lva, a ta byla jen nepatrně upravena. Je celkem pochopitelné, žedosud nikdo nedokumentoval výtvarné doklady protektorátu, ale bylo by to jistě záhodné.Po tomto chronologickém přehledu si všimneme jiných oblastí, kde se používaly novéstátní erby a kde můžeme hledat další výtvarné podoby. Exilová vláda, aby zdůraznila svouprávní kontinuitu, si ponechala stávající symboliku.Po roce 1945 nebyla otázka znaku řešena, formálně nebyly zrušeny existující tři formyznaku, ale odstoupení Podkarpatské Rusi antikvovalo střední a velký znak. Nový znak tedyvznikl až v roce 1960. Novou etapu pak znamenal rok 1990, kdy Česká republika obnovilatradici velkého (čtvrcený štít se znaky Čech a Slovenska) a malého znaku. Velký a malý znakbyl přijat i v roce 1993 v podobách, jak je známe dnes.Nyní se dostáváme k vlastnímu rozboru umělecké tvorby státních znaků. Téma se dásledovat v několika liniích. Jednou z nich je studium heraldických motivů v dílech jednotlivýchumělců. Ty můžeme rozdělit do několika skupin, jejichž vymezení je pomocné. Doprvé skupiny patří uznávaní umělci, kteří byli pověřováni, aby vytvořili oficiální podobustátního znaku pro mince, papírová platidla, pečeti, známky a další podoby, které vyžadujezákon. Vedle toho vznikají výtvory státního znaku z polooficiální nebo soukromé potřeby.Obě tyto skupiny tvoří profesionální sochaři, malíři a grafici. U těchto tvůrců je vytvořenístátního znaku jen součástí rozsáhlejší tvorby. A třetí skupinu představují kresby a malbyheraldických malířů, mezi nimiž najdeme naopak nejvíce amatérů, kteří jsou na heraldikutakřka výlučně soustředěni.17Pomíjím význam jednotlivých polí, jejichž volba odpovídala politickým ambicím v době vzniku znaku.141