Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

sekyrou a pilou nerozuměli ani česky ani čisté němčině, někteří z nich vůbec ještě neviděli vlak.Ale byli odsunuti, státní zájem toho sice ani tak nevyžadoval,“ psal na adresu odsunu šumavskýchdřevorubců, u nichž by asimilace údajně netrvala ani deset let, Michal Mareš, zastánceodsunu „s rozmyslem“, již na počátku července 1946. 90 Jeho další návrh v Dnešku v srpnu1946 počítal s přesídlením českoněmeckých zemědělských rodin, mentalitou blízkých Čechům,do českého vnitrozemí. V tomto případě se uvažovalo o jakési rečechizaci, respektivejazykové asimilaci. 91 Podle Mareše měli být potrestáni pouze nacisté a odsunuti jen pracovněneschopní lidé. Ostatní Němci by byli totálně pracovně nasazeni a hmotně zabezpečeni.Odměnou za jejich loajalitu měl být staronový domov, v němž měli ovšem začít žít jako Češi.Velkou roli v asimilačním procesu mohla sehrát česká škola. „Neschopné odsunout a provinilcetrestat! Ano! Uzavřením německých škol a povinností docházek německých dětí do českých školmohli jsme ale na podkladě asimilačním míti z velké části vyřešenu otázku populační. Z mnohéhoděcka, jak známe z dějin, stal se dobrý Čech, nyní se tak mohlo státi hromadně. Totálně nasadit,dáti najíst, a netrvalo by to dlouho, co by se definitivně poznalo, kdo musí nezbytně pryč.“ 92 Nakonecvšak i ve veřejném mínění drtivě převážily názory, že čeští Němci svou šanci na společnésoužití s Čechy promarnili už před Mnichovem. Spisovatel František Langer vnesl doveřejného mínění skeptickou poznámku o hodných Němcích. Jeho úvahu evokoval byt,který mu přidělili po úředníčkovi gestapa, jenž byl v soukromí jistě řádným občanem. 93V říjnu 1946 byl odsun prakticky ukončen. 94Ukončení odsunu bylo komentováno českými veřejnými činiteli s velkým zadostiučiněním.„Zradili nás,“ řekl 17. prosince 1946 Edvard Beneš členům úřadu pro odsun o příčis.116. Opakovaně upozornily i na problém českých dětí zařazovaných do odsunu. Co se děje ve světě. ObzoryII, č. 7, 16. 2. 1945. Podle Práce (článek Jaroslava Vozky, redaktora Práva lidu) Obzory podlehly falešné humanitě.VOZKA, J.: Falešná humanita k Němcům. Práce I, č. 177, 4. 12. 1945, s. 1. Zprávy o spokojenosti zahraničníchnovinářů se stavem internačních táborů rozšiřovalo s oblibou Svobodné slovo. DUŠEK, J.: My seinternovaným Němcům nemstíme. Svobodné slovo I, č. 60, 21. 7. 1945, s. 3; Zástupce Reutera o česko-německémpohraničí. Odsun Němců podle zřetelů lidskosti. Svobodné slovo I, č. 62, 24. 6. 1945, s. 1. Také Právo lidu přinášeloinformace o uspokojivých výsledcích kontrol v těchto střediscích. -Stk.-: Jak žijí Němci v internačníchtáborech. Právo lidu 48, č. 58, 20. 7. 1945, s. 2. K tomuto problému viz i STANĚK, T.: Vysídlení, s. 56.K úmrtnosti v táborech týž: Tábory v českých zemích 1945–1948. Opava 1996, s. 161–167; týž: Odsun,s. 68–69.90MAREŠ, M.: Přicházím II, s. 234.91MAREŠ, M.: Přicházím IV., s. 301.92Tamtéž, s. 300. V reakci na názory tohoto typu otiskl Dnešek článek Nerozumíme si Josefa Grni, předsedySvazu národní revoluce, právníka. Podle Grni se stal odsun morální odplatou, nikoliv aktem msty nebo politickéreprese. Nucenou práci Němců označil za typický nacistický vynález, asimilaci (v jeho terminologii odnárodňování)za výlučně německou politicko-mocenskou strategii. GRŇA, J.: Nerozumíme si. Dnešek I, č. 24,5. 9. 1946, s. 369–370.93LANGER, F.: O hodných Němcích. Svobodné noviny I, č. 56, 28. 7. 1945, s. 1–2.94Podle oficiálních československých údajů bylo do amerického pásma vysídleno 1 415 135 a do sovětského750 000 osob. STANĚK, T.: Vysídlení, s. 75. K 1. listopadu 1946 zbývalo na území Československa 265 000až 270 000 Němců. Týž: Německá menšina, s. 22. K pohybu německého obyvatelstva srov. i SRB, V.: Demografickýprofil německé menšiny v Československu. Český lid 75, 1988, č. 1, s. 31.289