Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

eagoval na konci června velmi příkrým dopisem Hauerovi, v němž mj. psal: „…ráčíte jednatio vydání Opavského Týd. do rukou zvláštního družstva, které by s listem nakládalo dle své chuti ahovíc svým osobním choutkám, mne prostě vysadilo na ulici… Opavský Týdenník vydám jentehdy, budu-li přesvědčen, že splněn bude odkaz Zacpalův, který list odkázal českému lidu veSlezsku, nikoli však pp. Zíkovi, Lukešovi a spol. Konečně zbývá mi ještě vždy možnost jíti tam,odkud není návratu a veřejně ponechati plnou zodpovědnost pánům, kteří mne ku krajnímudonutí a českou rodinu svévolně zničí.“ 36 Agresivní Hans zřejmě velmi dobře poznal psychikutaktního a zdrženlivého předsedy Matice opavské, který byl útokem „trapně dotčen,“ sdělil, žejeho návrh byl dobře míněn, ale špatně pochopen, proto jej odvolal a opětovně vyjádřil přání,aby mohl kuratorium opustit. 37Ve stejné době se začalo též hovořit o splynutí OT s Gudrichovým Slezským Věstníkem.Tyto zvěsti, o nichž se Hauer v červnu doslechl, ale neznal zdroj informací, mohl potvrditaž z obsahu dvou listů V. Hrubého, které však získal mnohem později při převzetí redakčníchvěcí OT. 38 Od Hrubého vyšel záměr sloučit ve Slezsku vydávané špatně prosperujícíčeské listy a svěřit je do správy konsorcia asi deseti osob. Podle pozdějšího Gudrichovaupřesnění „p. d. r. Hrubý sám mně nabídl splynutí Novin Těšínských a Slez. Věstníku. Odpověděljsem, že Slezský Věstník chci zachovati neodvislým na všechny strany a přijímati zprávy všechstran za účelem sbližování jich… Tedy ani konsorcium zamýšlené p. d. r. Hrubým nebylo utvořeno.“39Žádný z uvedených pokusů o řešení obtíží, do nichž se dostal OT, nebyl tedy úspěšnýa redakce zůstala v rukou Hansových, s nímž vedení obtížně nacházelo shodu a nedokázalozabránit úpadku listu. Z korespondence vyplývá, že bez výsledku dlouho zůstávala i jednánío uzavření smlouvy. Hans ještě v říjnu 1911 požadoval nahlédnutí do Zacpalovy závětia úmluvy s Otahalem, protože „jinak věru nedá se ani sestavení smlouvy mysliti,“ 40 návrh jei přílohou Praskova nedatovaného dopisu Hauerovi zřejmě z této doby. 41 Podle informaceHauerovy byl ustanoven definitivním redaktorem a vydavatelem až 1. listopadu 1911, protožePrasek požadoval, aby byl nejprve pověřen jen provizorně na zkoušku. 42 Znovu jednánío smlouvě dokládá Hansův dopis Hauerovi v červnu 1912 se stejnými požadavky jakov předchozím roce a s velmi negativní reakcí k Hauerově předloze. Redaktor uvedl, že„smlouva… vykazuje takové tvrdosti, že přemýšleje o ní důkladně, dospěl jsem k názoru, že mivůbec pražádných výhod a pražádné volnosti neposkytuje, nýbrž ukládá mi pouze břemena.“ 43Hauer ji poslal k podpisu Praskovi, ovšem s poznámkou, že „redaktor Hans není se zněním36ZAO, Pozůstalost H., inv. č. 45, kart. 1, dopis 26. 6. 1911.37HAUER, V.: Opavský Týdenník, s. 100.38Tamtéž, s. 114.39Tamtéž, s. 114.40ZAO, Pozůstalost H., inv. č. 45, kart. 1, dopis 10. 10. 1911.41Tamtéž, inv. č. 124, kart. 2.42HAUER, V.: Opavský Týdenník, s. 120.43ZAO, Pozůstalost H., inv. č. 45, kart. 1, dopis 2. 6. 1912.62