Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

jen jeho části, vrchol některých žezel tvoří plastický český lev, na Moravě a konečně i veSlezsku mohl být někdy nahrazen příslušnou orlicí. Opět můžeme konstatovat, že se jednávětšinou o špičková díla předních umělců, kteří tak píší další kapitoly heraldického umění. 26Dobrým příkladem může být symbolika, kterou připravili pro olomouckého univerzituB. Štorm nebo A. Beran (1907–1990). 27 Musíme ovšem konstatovat, že tato symbolika jestále více zahlcována soudobou logománií, o tom až později.Další funkční oblastí, která tvoří součást heraldického umění, je knižní tvorba a tvorbaexlibris. V knižní tvorbě má heraldická symbolika své pevné místo již po celá staletí. Nemámedosud podchyceny grafické podoby státních a zemských znaků v posledních desetiletích.I jejich neúplný seznam by byl velmi dlouhý. Jen namátkou připomínáme tvorbuP. Dillingera (1899–1954), např. moravskou orlici jako frontispice v knížce V. Stupky. 28Jiným příkladem mohou být znaky Moravy Slezska a Slovenska v drobné bibliofilii F. Táborského,29 které vytvořil K. Svolinský (1896–1986), v jehož díle mají heraldické motivy trvalémísto. Řada nakladatelství nebo redakcí si zvolila některou část státní symboliky svou značkou.Opět mohu připomenout krásného českého lva, který zdobil tisky Státního památkovéúřadu z dílny B. Štorma. 30 Výčet těchto drobných grafických dílek by byl dlouhý.Heraldika se uplatňuje i na exlibris, kde zemské znaky patří k oblíbeným motivům.Heraldická exlibris nás přivádějí i k další specifické skupině tvůrců - heraldickým malířůma grafikům. Jedná se většinou o autodidakty, kteří obvykle tvoří právě jen erby a do jinýchvýtvarných témat se pouštějí jen ojediněle. Jejich díla obvykle zná jen úzký okruh heraldikůa sběratelů, ale jejich místo ve vývoji heraldické tvorby je nedocenitelné. Jen ojediněle jsoujejich díla prezentována na výstavách, častěji publikují na stránkách heraldických časopisů.Není cílem těchto řádků zhodnotit tvorbu těchto výtvarníků, částečně jsme tak učinilipři jiných příležitostech. 31 Zde připomeňme jen několik jmen. V počátcích republiky dožívátradice vzniklá v dílech J. Mánesa 32 nebo M. Alše, jejich kompozice jsou napodoboványheraldickými kreslíři. Na počátku nové kapitoly stojí všestranně nadaný B. Štorm(1907–1960), který publikoval ve své výrazné stylizaci státní a zemské erby mnohokrát. Jennamátkou připomínáme znaky Čech a Moravy, kterými vyzdobil studii J. Pekaře: O povstáníkralevice Přemysla proti králi Václavovi I., která vyšla v bibliofilské podobě v roce 1941. 33Zajímavá je také obálka Peřichova Slezska, na níž Štorm namaloval znaky slezských knížectví26Z jeho prací např. HERBER, O.: Insignie-medaile- taláry Univerzity Karlovy. Praha 1987.27ŠANTAVÝ, F. - HOŠEK, E.: Organizace, pečeti a insignie Olomoucké univerzity v letech 1573/1973. Olomouc1980; HERBER, O.: Medaile na insigniích Univerzity Palackého v Olomouci. Numismatické listy 32, 1977,s. 15–17.28Stupka, V.: Svědectví krásy a písma. Brno 1941.29TÁBORSKÝ, F.: Ze studentských cest před půlstoletím. Praha 1933.30KREJČÍK, T.: Břetislav Štorm – památkář, grafik, architekt, heraldik a spisovatel. Genealogické a heraldickéinformace (= GHI) 1997, s. 36–41.31KREJČÍK, T.: Heraldika a výtvarné umění. In: Heraldica viva, s. 75–80.32KUCHYNKA, R.: Mánesovy prapory. Praha 1921.33Práce vznikla za Pekařových studií, k vydání připravil a poznámkou opatřil Josef Hobzek, vydal KatolickýLiterární Klub a Vyšehrad.146