Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

Na zmíněné zvláštní škole (ZvŠ) v devíti ročnících z celkového počtu 94 žáků bylov době výzkumu celkem pouze osm dětí, u nichž se podařilo prokázat romský původ. Dvěz nich byly přeřazeny ze základní školy, ostatní přihlásili jejich rodiče do zvláštní školy odprvní třídy přímo. Dodatečným dotazováním jsme zjistili, že romští rodiče si neuvědomujírozdíly mezi zvláštní a běžnou základní školou a rozhodující je pro ně skutečnost, že vezvláštní škole jejich děti dosahují lepších studijních výsledků. Jedna z matek dokonce konstatovala,že když tu bude mít její dcera samé jedničky, může jít studovat i „na doktorku“.V roce 1999 navštěvovaly romské děti převážně základní stupeň ZvŠ (po jednom v první,třetí a páté třídě, dvě ve druhé), tři z nich chodily do osmé třídy a představovaly celkemtéměř 20 % jejich žáků.Zajímavé podrobnosti o romských žácích ZvŠ a o jejich rodinném zázemí jsme zjistilipři individuálních pohovorech s jejich učitelkami. Všechny měly během své praxe poměrněbohaté zkušenosti s prací s romskými dětmi. Podle poměrně rozsáhlého svědectví jednéz nich pochází všech osm romských žáků jejich školy celkem ze tří rodin, které žijí ze sociálnípodpory (invalidita, nezaměstnanost). Rodiče sami absolvovali vesměs také zvláštní školu,resp. pouze základní vzdělání. Hlavním důvodem častých neúspěchů dětí ve výuce nejsou dlemínění této respondentky jejich horší rozumové schopnosti, ale rodinné prostředí a nezájemrodičů o školu. V posledních letech se tato situace ještě zhoršila, u dětí se projevuje velminízká ctižádost, pohodlnost, zavádění tzv. prodloužených víkendů, které rodiče vesměsomlouvají nevěrohodnými důvody. Paní učitelka tento jev opět připisuje celkové vysokénezaměstnanosti rodičů, která negativně ovlivňuje vztah nejen k učení, ale k jakékoliv práci. 3Rodiče se školou nespolupracují, navštíví ji pouze v případě, že jsou přímo pozváni, pokud seu jejich dětí vyskytnou nějaké problémy.Ve vztahu pedagoga k romskému žákovi jednoznačně upřednostňuje respondentkaindividuální přístup. S kolegy se shoduje také v tom, že romské děti jsou pohybově nadané,mají zájem o hudbu a tanec. Romsky mluví jen někdy s rodiči, ale znají v originále textyromských písní, které často a rády zpívají. Kulturu svého etnika s výjimkou písní neznají,o nabízené předplatné časopisu Kereka neprojevil nikdo zájem. Na druhé straně ovšem romskýmdětem chybí možnost vyžití ve speciálně zaměřených kroužcích, mají zájem zejménao činnost ve folklorních souborech. Dvě romské dívky např. aktivně spolupracují v souboruOlšavěnka, který vychová dorost pro uherskobrodský majoritní folklorní soubor Olšava. Částromských dětí také s oblibou navštěvuje různé dobrovolné kroužky při škole. Mezi ostatnímispolužáky jsou Romové celkem oblíbení, děti samy nemají vůči sobě žádné předsudky, hodnězáleží na rovném vztahu učitele ke všem žákům. Vzhledem k poměrně nepočetnému zastoupeníRomů mezi žáky nepracuje na škole romský asistent. Učitelky mají možnost se dozvěděto specifické romské kultuře z literatury, která je k dispozici ve školní knihovně, jsou mezi ní3V této souvislosti je zajímavé svědectví dnes již emeritní učitelky, která při výzkumu vypověděla, že v letechsvého působení na jedné z uherskobrodských škol měla zajímavou zkušenost se zdejší romskou komunitou.Té podle ní „vládla“ energická starší žena, která byla jakousi spojkou mezi rodiči a školou. V případě problémůs některými dětmi si ji vedení školy pozvalo, ona pak sjednala přímo v příslušné rodině pořádek a pak byl delšídobu klid.341