Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

dětí do 14 let Romů v Ostravě (998 osob) v poměru k věkové skupině nad 60 let (63) jekoeficient věkové struktury K 15,8 %. U ostravského obyvatelstva je tento koeficient tedyještě výraznější, jen 2,2 ve srovnání K u Romů v českých zemích (12,6), což je zde způsobenopředevším právě vlivem migrace.Pokud jde o Ostravu let 1968–1969, skupina tisíce (998) romských dětí do 14 let zdežila v 267 rodinách, v nichž na jednu rodinu připadaly v průměru téměř čtyři děti (3,7).Zbývajících 94 rodin či jednotlivců bylo bezdětných nebo v Ostravě děti neměly, protožev těchto rodinách romských migrantů často zůstávaly v domovském prostředí na Slovensku,v péči babičky či ostatních příbuzných. Téměř třetina rodin (z našeho průzkumu) měla všakvíce než pět dětí do 15 let už sebou v Ostravě, dvě rodiny dokonce 14 dětí.Věk je tedy i u romského etnika významný diferenciační faktor jeho sociální struktury.Věkové složení samo o sobě do jisté míry charakterizuje reprodukční typ každé populacea naznačuje i její budoucí vývoj. U romské populace jde o jeho vzrůstající početní nárůst,který se zvyšoval právě v šedesátých letech. (I když se později tento nárůst již postupně snižoval,přesto je stále výrazně vyšší v porovnání s majoritním obyvatelstvem, kde dochází kestárnutí populace. Ze získaných údajů v našem výzkumu bylo možné vypočítat i průměrnývěk v Ostravě tehdy žijících Romů, který byl velmi nízký – 21 let, zatímco průměrný věkvšech obyvatel tohoto města byl v té době 33,6 let.Celkový počet trvale hlášených 2 142 Romů představovalo 496 rodin, žijících v 361bytech, resp. bytových domácnostech v uvedených obvodech města. (pojem cenzová domácnostje užíván v demografických analýzách a při sčítání lidu – v našem výzkumu šlo experimentálněo pokus těchto údajů pro další poznání využít).Početnost rodin a bytových domácnostíV Československu koncem šedesátých let 20. století žilo podle statisticko-demografickýchúdajů 44 000 cenzových domácností romského obyvatelstva, které v porovnání s celkovoupopulací charakterizoval vyšší podíl rodin a podstatně nižší podíl domácností jednotlivců.V rámci České republiky z 12 555 těchto domácností jich žilo téměř 80 % v úplných rodinách,z toho s dětmi do 15 let 65 % a bez dětí 14 %. Neúplných rodin bylo tehdy 12,6 %,z celku všech těchto rodin bylo 78,5 % z nich se závislými dětmi. V Ostravě žilo v té době496 romských rodin v 361 bytech, resp. bytových domácnostech. 12V našem výzkumu v roce 1969 šlo tedy rovněž o pokus orientačně zjistit velikost, typa základní strukturu bytových, resp. cenzových domácností romské populace, hlášenék pobytu ve městě Ostrava. 1312Pokud jde o pojmy, vycházeli jsme přitom ze sociologicko-demografického vymezení pojmu byt, bytovádomácnost, rodina a manželský pár, resp. pár ve vztahu druh-družka, a pojmu bytová domácnost jakožto souboruosob, bydlících v jednom bytě. Bytové domácnosti byly členěny na jednocenzové, dvou-, tří- a čtyřcenzové.(pozn. E. D.)13Od roku 1961 byl v Československu pro potřeby sčítání lidu formulován a uznán typ dvougenerační rodiny,resp. cenzové domácnosti, kdy z důvodů pochopení změněných skutečností ve struktuře a funkci rodiny bylaprovedena i změna „definice domácnosti“ a formulovány dvě základní skupiny domácností: rodinné domác-325