Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

za cenu rozsáhlých represí. 16 Pro řadu demokratů však bylo matoucí i to, že se českoslovenštíkomunisté, podle Peroutky známí svou neschopností ke koalici a k diskusi, vpředvečer svýchvítězných voleb v květnu 1946 z taktických důvodů představovali jako státotvorná strana,která si uvědomuje svou klíčovou odpovědnost za další československý vývoj. 17Nejdůležitějším rysem nového českého života se mělo stát organizované plošné vystěhování,odsun většiny českých Němců, v českém veřejném mínění hodnocený jako návratNěmců do jejich vlasti. Ve své podstatě šlo však o akt protievropský. Ovšem myšlenka, že jeněmecké centrum za hranicemi, zatímco Češi mají pro své národní vyžití pouze teritoriumčeských zemí, zakotvila ve většinovém českém myšlení již v poslední třetině 19. století. 18Stanovisko k odsunu musely vyjádřit veřejně všechny významné osobnosti této doby. PrezidentEdvard Beneš hovořil 17. května 1945 na Staroměstském náměstí v Praze o nekompromisnímvylikvidování českých Němců v zájmu státu, respektive o odgermanizování českéhoživota (vlasti, kultury, hospodářství, politiky) a vytvoření jednotného národního státu. 1915. června 1945 v Plzni použil neméně výmluvný obrat vyčištění republiky od zrádných elementů.20 Prokop Drtina, národněsociální ministr, na mírové manifestaci své strany v Lucerněv květnu 1945 charakterizoval, ještě pod vlivem německých krutostí během pražského povstánía znepokojujících zpráv o brutalitě Němců v osvobozeném pohraničí, 21 „vyčištěnírepubliky od Němců“ jako „příkaz chvíle pro každého a dějinný úkol naší generace.“ 22 Dáleaktivizoval stereotyp Němců jako kolonistů a cizinců, stereotyp pocházející z devadesátých let19. století: „Němci jsou … cizozemci, přivandrovalci a kolonisti, jak konstatoval sám presidentMasaryk, když se vracel jako vítěz po minulé válce. Kolonisace německá do českých zemí trvalavlastně celých tisíc let nepřetržitě a často byla násilná. Přesto však Němci u nás usídlení nikdys námi nesrostli, vždy byli cizím vředem na našem těle. Projevilo se to znovu v jejich henleinovskémprotičeském šílení v minulém desetiletí. Ať si tedy jdou tam, kam je srdce táhne a kam jítsami chtěli: Heim in´s Reich! ... musíme začít s vyháněním Němců z našich zemí ihned … Každý16PEROUTKA, F.: Když spáč procitne… Dnešek I, č. 1, 27. 3. 1946, s. 1–2.17PEROUTKA, F.: Hlavní úkol naší politiky. Tamtéž, č. 4 18. 4. 1946, s. 49. Obdobný názor vyslovil v Dneškui Josef Hudec, sociálnědemokratický politik a poslanec, redaktor Práva lidu. HUDEC, J.: Povolební meditace.Tamtéž, č. 11, 6. 6. 1946, s. 161.18K myšlence Němců jako kolonistů a Čechů jako „domorodého“ národa v mladočeské propagandě srov. SOU-KUPOVÁ, B.: Česká společnost před sto lety. Identita, stereotyp, mýtus. Praha 2000, s. 17.19Zůstaneme věrni svým tradicím. Večerní Rudé právo, č. 4, 17. 5. 1945, s. 1; Věřím ve velikou a tak toužebně avlastenecky připravovanou všeobecnou národní obnovu. Právo lidu 48, č. 6, 17. 5. 1945, s. 2. 12. května 1945pronesl Beneš protiněmecký projev v Brně. Německý národ v něm označil za velikou lidskou nestvůru. DleSTANĚK, T.: Odsun Němců z Československa 1945–1947. Praha 1991, s. 58 (zde a na s. 59 i další časové protiněmecképrojevy).20Pracující Plzeň vítá presidenta republiky. Práce I, č. 35, 16. 6. 1945, s. 1. V obdobném duchu se nesl i prezidentůvprojev v Táboře. Republiku musíme odgermanizovat. Lidová demokracie I, č. 33, 17. 6. 1945, s. 1.21Např. národněsociální Svobodné slovo přineslo informaci o možném zatopení dolů v severočeské hnědouhelnépánvi. -jbr.-: Československá armáda do pohraničí. Svobodné slovo I, č. 6, 18. 5. 1945, s. 2.22Demokracie zajistí věčnost národa. Tamtéž, č. 6, 18. 5. 1945, s. 1.280