Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

vůči Sovětskému svazu a Rudé armádě. Tyto takřka celospolečenské nálady podchytili nejcitlivějikomunisté, kteří z nich dokázali udělat jedinečný mocenskopolitický nástroj. 10 Jejichvysoce autoritativní vůdcové opakovaně veřejně deklarovali, že záchrana českého národaa obnovení Československé republiky byly dílem komunistického Sovětského svazu a jehovojenské síly. 11 Ani předváleční českoslovenští demokraté, včetně prezidenta Edvarda Beneše,12 ovšem nepochybovali o tom, že se Evropa dostala pod výrazný vliv Sovětského svazu,věřili však v možnost rovnováhy mezi demokratickým Západem a socialistickým Východem,ve sblížení západních demokracií a sovětského Ruska. 13 „Veliké západní demokracie přiblížilyse k sovětskému Rusku,“ psal Jan Slavík v deníku Národní osvobození šéfredaktora Lva Sychravya odpovědného redaktora Václava Chába, v deníku vydávaném Československou obcí legionářskou.14 Někteří z československých demokratů pak podlehli iluzi o osobité československécestě pod vedením Sovětského svazu. Ferdinand Peroutka, šéfredaktor poválečného týdeníkuDnešek a prvorepublikové Přítomnosti, názorově sblížené s Hradem, symbol československédemokratické žurnalistiky, charakterizoval v březnu 1946 sovětské Rusko jako nejmocnějšíevropský stát, který zastínil i Anglii. Novou epochu dějin, kterou podle něho začala druhásvětová válka, vnímal jako důsledek politické prohry kapitalismu i jako důsledek velkéhoválečného vítězství Sovětského svazu a nutnosti hospodářské výstavby země. Naopak francouzskýpolitický vliv se propadl. Samotné Československo se podle Peroutky změnilo nasocialistický stát s depresemi obtížných začátků. Hvězdnou historickou hodinu socialistickéhoRuska, do níž nikdy nedospělo Rusko carské, však nehodnotil jako tragédii: podle něhototiž socialismus v sobě zahrnoval dvě možnosti. Mohl proměnit Československo na policejnístát a lidi na průměrné občany bez vůle, bez možnosti vyniknout, naplněné vzájemnou nevraživostí,nebo mohl otevřít společnosti cestu k vrcholným výkonům. Uzavření se druhéalternativě, vítězství závisti nad tvořivostí, k němuž faktický vývoj směřoval (podle Dnešku tonaznačil i proces s válečným zločincem K. H. Frankem, respektive nebezpečí ovlivňovánínezávislého soudnictví), 15 by ovšem podle Peroutky znamenalo obehnat socialistické Československohermeticky uzavřenou zdí. Lidé mohou uznat nepotřebnost svobody, ale pouze10K heslům, která užívali komunisté, srovnej souhrnně KALINOVÁ, L.: c. d., s. 96.11„Bez Sovětského svazu, bez Rudé armády, bez Stalina, nebylo by svobody národa ani republiky,“ zaznělo v rezolucipražské KSČ na aktivu konaném již dva dny po osvobození. Lid je zdrojem veškeré moci. Rudé právo 7/1945,13. 5. 1945, s. 1. „Bez ní by nebylo nás, Evropy, bez ní by nebylo evropské civilisace,“ zdůraznil Zdeněk Nejedlý,univerzitní profesor, komunistický ministr školství a osvěty, na adresu sovětské armády 12. května 1945, vevýroční den smrti Bedřicha Smetany. V duchu Bedřicha Smetany. Rudé právo 7/1945, 13. 5. 1945, s. 1; Vyvrhelovézaplatí strašnou pokutu. Právo lidu 48/1945, č. 2, 13. 5. 1945, s. 1.12Aby zajistil Beneš státní suverenitu Československa, přistoupil na spojenectví se Sovětským svazem. KAPLAN,K.: Československo v letech 1945-1948. Praha 1991, s. 7. K zahraničněpolitické orientaci Československa srov.i KAPLAN, K.: Pravda o Československu 1945-1948. Praha 1990, s. 6–13.13Souhrnně k vývoji Benešovy politiky vůči Rusku KALINOVÁ, L.: c. d., s. 27–30, 41.14SLAVÍK, J.: c. d.15er (pravděpodobně Bohumír Šembera, redaktor Lidové demokracie): K. H. Frank stojí před námi. Dnešek I,č. 3, 3. 4. 1946, s. 13. Řadu kritických postřehů k poválečné společenské situaci přinášely i Obzory a Vývoj, periodikaČeskoslovenské strany lidové.279