Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

války hnali desítky milionů lidí sta kilometrů sem tam po celé Evropě? Není také pochyby, že topostihne tu a tam i nevinné – ale čím se provinily ony miliony nevinných lidí a všichni ti, kteříbyli Němci zavražděni? Jisté je, že Němci to nebudou chtíti pochopit. Nikdy nepochopí, že i jim semůže stát alespoň desátý díl toho, co oni působili jiným, že i oni musí na válku dopláceti,“ uzavíralKreibich. 73 Kreibichova tvrdá sebereflexe spadala do období, kdy se diskutovala otázkaodchodu německých antifašistů. Česká demokratická veřejnost se přimlouvala za možnostvolby: důstojný odchod nebo spořádaný život mezi Čechy, bez možnosti vytvářet německéenklávy. 74Jak však prožívala tančící bod a jaké strategie budoucnosti volila podle českého veřejnéhomínění německá menšina?Její dramatický příběh se odehrával převážně v pohraničí. Samotné pohraniční pásmo,kde Němci převážně sídlili, bylo v den osvobození podle komunistického deníku Rudé právoplné jásajících Čechů. Jejich národní rivalové se stáhli do svých domovů. 75 Demokratickýa komunistický satirický tisk ovšem upozorňoval na tu skutečnost, že noví vládci přicházejícív přechodném revolučním období do pohraničí – národní správci – neměli často ani potřebnéřídící schopnosti, ani nezbytné morální kvality. Napjaté poměry vyhrotil i ten fakt, žev první vlně osídlovali pohraničí lidé bez zemědělských zkušeností, kteří neuměli ani hospodařit,ani nakrmit a podojit dobytek. Realitou „periferie republiky“ se tak staly vykradenédomy a byty, právě tak jako toulající se hospodářská zvířata, vyhnaná z domovských statkůnovými bezradnými majiteli. 76 (Tomuto novinářskému obrazu odpovídají i výsledky antropologickýchvýzkumů pohraničí. V osmdesátých letech 20. století jsme v rámci studentskýchvýzkumů severomoravského pohraničí zaznamenali i případy, kdy zkušení němečtí zemědělcinové majitele učili hospodařit a společně s nimi vytvářeli na přechodnou dobu jistý modusvivendi. Často měl ovšem podobu otrocké práce původních vlastníků.) Obraz Svitavv komunistickém Rudém právu v červnu 1945 naopak upozorňoval na tisícovou kolonuNěmců proudících na východ, na hromadnou sebevraždu utopením lidí „se špatným svědomím“,na povinnost Němců hlásit se každé ráno o práci, na německé ženy v dirndlech čistícíkasárna. 77Na základě prezidentského dekretu byli Němci 2. srpna 1945 zbaveni státního občanství.78 Ti, kteří byli zařazeni do odsunu, volili údajně nejrůznější strategie nejisté budoucnosti:od sebevraždy 79 přes trpnou rezignaci a čekání, od snahy vyhnout se odchodu za pomoci73KREIBICH, K.: Konec sudetského němectví. Tvorba XIV, č. 5, 23. 8. 1945, s. 67–69, citát s. 69.74ČÁDA, F.: Česká jména v českém pohraničí! Svobodné noviny I, č. 1, 14. 8. 1945, s. 1.75České vlajky v teplických ulicích. Rudé právo, č. 9, 15. 5. 1945, s. 2.76„Tragédii dobytka“ uvedl do tisku Michal Mareš. MAREŠ, M.: Přicházím z periferie republiky (Odsun Němců)IV. Dnešek I, č. 19, 1. 8. 1946, s. 301. – Jeho reportáž velmi tvrdě napadla Tvorba, v níž byl Mareš obviněnz neinformovanosti. Odsun Němců a „Dnešek“. Tvorba XV, č. 33, 14. 8. 1946, s. 527.77Svob. Hon.: Osvobozované pohraničí. Rudé právo, č. 35, 16. 6. 1945, s. 2.78Souhrnně k dekretům, které se vztahovaly na Němce, viz STANĚK, T.: Vysídlení, s. 48–51. Dále viz ŠEBES-TÍK, J. – LUKEŠ, Z.: Přehled předpisů o Němcích a osobách považovaných za Němce. Příručky pro národní výbory9. Praha 1946.79STANĚK, T.: Vysídlení, s. 42; týž: Perzekuce, s. 51–52.287