Vypracované otázky z mikrobiologie

CabiCz & Lenjulenka 2010/2011
PLYNATÉ SNĚTI
o Clostridium histolyticum - aerotolerantní, pohyblivá, štíhlá tyčinka, spóry subterminálně, tvorba
proteolytických enzymů - koleganasy (toxin β) → schopnost rozpouštět měkké tkáně
o Clostridium sordellii - součást běžné střevní flóry, produkuje několik toxinů, vzácně vyvolává
infekce poranění, původce náhlých a smrtelných endometritid jinak zdravých žen
o Clostridium tertium a C. ramosum - byly považovány za nepatogenní, v poslední době izolace
z krve (bakteriémie), patogeneza není jasná
- původci plynatých snětí - běžně ve střevní flóře, ve sporulované formě přežívají v půdě a prachu (zdroj
nákazy); uplatnění po poranění, zejména pokud porušen krevní oběh = hypoxie → gangrény, typickou
komplikací zranění válečných, po chirurgických zákrocích (původcem střevní flóra) či při nádorových
onemocněních
- inkubační doba podle původce 10 hodin až 6 dní (pomnožení, produkce toxinů):
→ toxiny působí lokálně (otok, páchnoucí exsudát, flegmona, hnisavý absces, plyn prosycující tkáně,
hemorrhagie), příznaky podle vyvolavatele:
o C. perfringens a C. septicum - řídký exsudát, svaly jako „uvařené“, plyn třaskající při pohmatu
(podkoží, mezi svaly)
o C. novyi - želatinovitý exsudát, méně plynu
o C. histolyticum - rozbředlá myonekróza, málo plynu
o častá přítomnost několik druhů najednou, často i další flóra (Proteus, Bacillus, Escherichia aj.)
→ celková intoxikace, vzácně i septikémie + horečka, tachykardie (příčina rychlé smrti, až 50% případů)
ANAEROBNÍ CELULITIDA
- infekce mrtvé tkáně klostridiemi → toxiny se nešíří do okolí, postupuje pomaleji než plynaté sněti
- nedochází k systémově toxémii, může se objevit tvorba plynu v postižené tkáni (ztížení odlišení od pravé
gangrény
- nejlehčí formou je povrchová kontaminace → omezená jen na nekrotickou tkáň, jen občasná tvorba
exsudátu, zhoršení hojení ran; C. perfringens ve směsi se stafylokoky a streptokoky
- dg. anaerobních traumatóz na základě klinických příznaků, Gramovo barvení, kultivaci a na průkazu
toxinů (zejm. α-toxinu); důležité odlišení od streptokokové myositidy
- terapie - chirurgické ošetření rány, často nezbytná amputace (vysoká); protišoková terapie; současně
velké dávky ATB (penicilin, chloramfenikol, klindamycin); možné podávat komplexotvorné látky (EDTA,
DTPA → váží a inhibují α-toxin C. perfringens); hyperbarická komora s kyslík. atmosférou → inhibice
množení klostridií
- prodělané onemocnění nezanechává imunitu
20. CHARAKTERISTIKA ČELEDI ENTEROBACTERIACEAE
- souhrn: fakultativně anaerobní nesporulující G- tyčinky, v lidském střevě i v okolním prostředí, složitá
antigenní struktura; většinou potenciálně patogenní druhy: intestinální onemocnění, extraintestinální
onemocnění, často močová; primární patogeny: rod Salmonella, Shigella, Yersinia
- 44 rodů, nepatogenní druhy i původci závažných onemocnění až obrovských pandemií (Salmonella,
Yersinia pestis)
- nesporulující G- tyčinky, některé mají pouzdra, barví se homogenně
- 2-3 μm dlouhé a 1 μm silné; někdy téměř kulovité nebo naopak vláknité
109