Vypracované otázky z mikrobiologie

CabiCz & Lenjulenka 2010/2011
- široké teplotní rozmezí růstu, charakterizovány zejm. specif. detaily v chem. složení buněč. stěny a
typickou morfologií
- příbuzné s mykobakteriemi, morfologicky podobné aktinomycetám → „aerobní aktinomycety“; spolu
s rodem Rhodococcus (př. R. equi, ohrožení hlavně pro imunokompromitované jedince) a dalšími =
nokardioformní aktinomycety
- výskyt v přírodě: voda, půda; inhalace infikovaného prachu častým zdrojem infekce; nebyl prokázán
mezilidský přenos
- nejsou známy faktory virulence
- patogenní:
o Nocardia asteroides → plicní onemocnění podobné TBC s vykašláváním hnisavého sputa, často
metastatický mozkový absces (smrtelný v polovině případů)
o Nocardia caviae
o N. brasiliensis - v tropech
- po infekci poraněné kůže → mycetomy = lokalizované nádory někdy s píštělemi (připomínají
aktinomycetomy)
- onemocnění vyvolaná nokardiemi (nokardiosy) - komplikace rozvinutého AIDS
- terapie - ATB (co-trimoxazol, tetracyklin); u abscesů a lézí nutný chirurgický zákrok
33. NOVÉ A ZNOVU SE OBJEVUJÍCÍ INFEKCE
- choroby, které se buď zcela nově objevily, nebo bylo nově objeveno jejich etiologické agens; dále choroby
dříve považované za zvládnuté, ale objevující se znovu
- průběžný vývoj infekčních agens i člověka jako jejich hostitele → změny frekvence výskytu a závažnosti
onemocnění, výskyt nových onemocnění
- na straně mikrobů vývoj rychlý:
o různě virulentní mutanty
o selekce resistentních kmenů
o posuny v zastoupení různých variet daného mikroba v prostředí
- biologický vývoj člověka pomalý
- nepříznivý vliv faktorů - technologický pokrok, industrializace (změna životního stylu), pohyb osob při
cestování, migrace obyvatelstva, zneužívání ATB
- pokroky v mikrobiologii → objevy dříve neznámých mikrobů, pokroky v dg. metodách
- existují i příznivé trendy - některé nemoci výrazně potlačeny až eradikovány (prevence, dg., terapie,
adaptace hostitele apod.)
NOVÉ INFEKCE
- příkladem prionové spongiformní encefalopatie (scrapie - první záznam již z r. 1732, ale určitě již dříve, za
etiologické agens považovány dlouho „pomalé“ viry)
- u těchto i jiných chorob nebylo etiologické agens známo nebo určeno chybně
- příkladem: peptické vředy - za původce považovány faktory zmíněné u rodu Campylobacter a Helicobacter
- objevy helikobakterů nebo legionel - objev dosud neznámých organismů; podobným příkladem Borrelia
burgdorferi a Lymeská nemoc
- zcela nový mikrob zřejmě virus HbIV (spekulace o původu: mutace původně opičího SIV, artificiální
vytvoření jako biologické zbraně atd.)
- není uzavřeno - ptačí chřipka (H5N1) - chřipkový virus - velká variabilita (proměnlivé složení antigenů H -
hemaglutininu a N - neuraminidasy); prasečí chřipka (H1N1)
126