Vypracované otázky z mikrobiologie

CabiCz & Lenjulenka 2010/2011
- při genové terapii: vnášení normálních lidských genů do genomů virů (=vektory) – např. DM, cystická fibrosa,
SCID: např. u CF už byla účinnost gen. terapie pomocí rekombinantních adenovirů nesoucích normální CF
transmembránový protein ověřena
42. STRUKTURA VIRŮ, NÁZVOSLOVÍ, KLASIFIKACE DLE BALTIMORA
- virion = virová částice, genom chráněn jedním nebo několik obaly
- genom - cirkulární nebo lineární, podle počtu vláken: dsDNA, +ssRNA, -ssRNA, výjimky (Parvoviridae -
ssDNA, Reoviridae - dsRNA)
- +ssRNA má povahu informační RNA - přímo překládána na ribosomech, infekční v izolovaném stavu
- -ssRNA přepisována do iRNA RNA-polymerasou (součástí virionu)
- někdy genom není souvislý (separátní monocistronické segmenty) - snadná reasortace segmentů → často
v přírodě v mnoha antigenně a biologicky odlišných variantách (např. čeleď Orthomyxoviridae,
Bunyaviridae, Reoviridae)
- obsah NK ve virionu úměrný velikost a složitosti částic, od 5,5 kbp (parvoviry) do 200 kbp
(cytomegalovirus), méně než 10 genů u nejmenších až po cca více než 100 genů
- kapsida - plášť kolem genomu vytvořený navázanými proteiny na NK (především proteiny určované
virovými geny, několik druhů, stereotypní řazení), symetrické uspořádání (helikoidální, kubické)
- kapsidy s helikoidální symetrií: jednotlivé polypeptidy (protomery) se řadí za sebou → šroubovice kolem
vlákna genomu, řada RNA virů
- symetrie kubická: většina DNA a pár RNA virů, pravidelný dvacetistěn, 3 osy symetrie, autoagregace
kapsomer (podjednotek) dvojího druhu - pentony (12 vrcholů 20tistěnu) a hexony (tvoří stěny) - tvořeny
5 nebo 6 do kruhu spojenými totožnými polypeptidy, počet kapsomer stálý a charakteristický; viry s touto
symetrií mohou vytvářet pseudokrystaly
- kromě proteinů kapsidy na NK i polypeptidy s regulační nebo enzymatickou aktivitou, proteiny
hostitelského původu → tvoří vnitřek (dřeň) virionu
- kapsida obsahující genom = nukleokapsida - pokud samotná = neobalené viry
- NEOBALENÉ viry - resistentní vůči etheru, tukovým rozpouštědlům, odolné k zevnímu prostředí; přenos
této nákazy i kontaminovanými předměty, vodou či potravou; nejsou inaktivovány kyselým pH žaludku
(do dolních oddílů GIT, vylučovány stolicí, přetrvávají dlouho v odpadních vodách)
- OBALENÉ viry - lipoproteinový obal kolem kapsidy - lipidová dvojvrstva hostitelského původu, obalení při
prostupu skrze membránu hostitelské b.; podle místa kde vznikají nukleokapsidy a dochází k pučení:
o skrze jadernou membránu (Herpesviridae)
o z cisteren při prostupu cpl. retikulem (Arenaviridae, Flaviviridae, Coronaviridae)
o na cpl. membráně (Orthomyxoviridae, Paramyxoviridae)
na vnitřní straně obalu - membránový (M) protein - váže obal k nukleokapsidě, pro každý druh specifický,
na povrchu obalu výběžky (peploméry, biologicky aktivní glykoproteiny, zakotveny k M proteinu nebo
v lipidové membráně) → adsorpce virionů na vnímavé bb.; snadno desintegrovány etherem a tuk.
rozpouštědly, citlivější vůči chem. a fyz. vlivům prostředí (inaktivace nízkým pH); přenos infekce přímým
stykem (kapénková nákaza, přímý kontakt sliznice na sliznici)¨
- ATYPICKÁ STRUKTURA:
o Reoviridae - dvojitá kapsida
o Arenaviry - NK uložena v amorfní proteinové matrix, dřeň obsahuje různý poč. hostitelských
ribosomů
o viry hepatitidy B - kapsida kubické symetrie kryta lipido-glykoproteinovou vrstvou (rezistentní
subjednotky HBs - antigenu)
76