Vypracované otázky z mikrobiologie

CabiCz & Lenjulenka 2010/2011
- u 10 - 25% do plic → primární atypická pneumonie (PAP) - horečka, suchý dráždivý kašel, bolesti hlavy,
relapsuje, dobře diagnostikovatelná (RTG nález)
- onemocnění časté, rozšířené, často v epidemiích, jen zřídka smrtelné (osoby s poruchou imunity umírají
na DIC)
- při rozšíření do dalších orgánů → komplikace: hemolytická anémie, polyradikulitida, artritida,
encefalitida, asept. meningitida, postižení CNS - sy Guillain-Barré, perikarditida, pankreatitida, hepatitida
UROGENITÁLNÍ TRAKT
- M. genitalium, M. hominis, U. urealyticum
- asi u poloviny populace, zejména v uretře a vagíně
- buď asymptomaticky, ve větších případech zánětlivá onemocnění - negonokokové uretritidy (NGO),
prostatitidy, salpingitidy, endometritidy
- skutečný podíl na etiologie onemocnění není jasný (častý výskyt i u zdravých osob)
- M. hominis a Ureaplasma urealyticum častěji u sexuálně promiskuitních osob - pravděp. sexuální přenos,
ženy jako asymptomatické rezervoáry
- d
- dg. mykoplasmat kultivací na PPLO agaru (14 dní) - M. pneumoniae - aerobně; M. hominis a U.
urealyticum - anaerobně; M. genitalium - kultivace obvykle neúspěšná; nepřímý důkaz protilátek ne M.
pneumoniae (ELISA); PCR
- terapie - v důsl. nepřítomnosti peptidoglykanu jsou nevhodná ATB působící mech. inhibice synt. stěny →
vhodné např. tetracykliny, makrolidy, fluorochinolony (několik týdnů)
29. NEISSERIA GONORRHOEAE
- Úvod - rod Neisseria:
o nesporulující, aerobní, často kapnofilní, G- koky (diplokoky)
o většina není kultivačně náročná (výjimkou je N. gonorrhoeae), na KA (ne na Endu)
o N. cinerea, N. lactamica aj. - součást fyziologické flóry úst a HCD (u imunokompromitovaných
mohou někdy vyvolávat meningitidy, endokarditidy, pneumonie)
o významné patogeny zejména N. gonorrhoeae a N. meningitidis - příbuzné, mnohou společných
vlastností, liší se v patogenese onemocnění
NEISSERIA GONORRHOEAE
- zvaná gonokok, G- koky - do dvojic - charakteristický tvar kávového zrna
- jediným hostitelem je člověk, těžko přežívá ve vnějším prostředí (citlivá na vyschnutí, změnu teploty,
dezinfekční prostředky)
- velmi náročná na kultivaci: kapnofilní, neselektivní půdy - čokoládový agar - přidávání ATB potlačující
ostatní flóru (např. Thayerův-Martinův agar) a GC (gonococcal) agar
- podle vzhledu kolonií → typy T1 až T4, patogenní v drobných koloniích rostoucí T1 a T2
- podle povrchových a fimbriálních antigenů → několik sérovarů
- fimbrie + Opa proteiny (vnější membrány) → adhese k epiteliálním cylindrickým bb. uretry, cervixu, rekta
či faryngu; Opa proteiny též zodpovědné za endocytosu neisserií → smrt buněk
- ve vnější membráně
o LPS (endotoxin) - postrádá O-antigenní subjednotky (narozdíl od LPS enterobakterií) → obvykle
označován jako lipooligosacharid → chrání před lýzou komplementem, významný faktor
virulence (nepřímo způs. poškození tkání)
119