Vypracované otázky z mikrobiologie

CabiCz & Lenjulenka 2010/2011
- genom kóduje: vlastní replikaci, distribuci kopií do dceřiných buněk při dělení bakterie a tvorbu
konjugačních pili u plasmidů autonomně přenosných (velké spektrum hostitelů)
- existuje uvnitř bakterie, nevytváří si bílkovinný obal a není schopen (oproti bakteriofágům) přežívat mimo
bakterie
- kryptické plasmidy = nesou pouze geny nezbytné pro jejich existenci a nemění fenotyp bakterie
- často nesou geny, které samy nepotřebují, ale doplňují genetickou informaci bakterie a mění její fenotyp
=> zvýhodnění v bakteriální populaci nebo dokonce zajištění přežití při zhoršení vnějších podmínek
- 2 skupiny:
o 1. skupina: plasmidy Tox, Vir, Hly, Col - podílejí se na virulenci svých hostitelů, kombinují se
Tox => řídí produkci toxinů
Vir => tvorba adherenčních fimbrií („kolonizačních faktorů“)
Hly => syntéza hemolysinu
o 2. skupinu tvoří plasmidy, které řídí resistenci k ATB (R-plasmidy)
- lékařsky významné plasmidy, které nesou geny pro syntézu sideroforů (transfer Fe do buněk)
- dále rozeznáváme:
o konjugativní plasmidy - kódují funkce podporující přenos plasmidu z dárcovské (donorové) na
přijímající (recipientní) bakterii
o nekojugativní plasmidy - nemají tuto funkci
o fertilní plasmidy (F-plasmid) - některé konjugativní, podporují přenos bakteriálního chromozomu
z donorové na recipientní bakterii
- dle velikosti:
o velké pl. (>40 kbp) - obvykle konjugativní, 1 nebo několik kopií => kódují veškeré funkce
nezbytné pro jejich replikaci, přesné rozdělení mezi dceřiné bb.
o malé pl. ( k replikaci využívají fce hostitelské
b., mezi dceřiné bb. se rozděluje nahodile
- replikace: vegetativní replikace genomu plasmidů (zajišťuje jejich přežití a distribuci kopií do dceřiných
bb.) začíná v místě Ori-V; replikace spojená s přenosem plasmidu do jiné buňky v místě Ori-T (transfer) -
transferová replikace je unikátní pro tra + plasmidy (schopné autonomního přenosu) a je totožná
s replikací dsDNA bakteriofágů => dojde k přerušení jednoho řetězce replikační molekuly dsDNA, na jeho
3‘ konci doreplikován, dochází k prodlužování podél nepřerušeného vlákna, „odsouvající se“ vlákno
prochází dutou bílkovinnou strukturou (F-pilus, kódován samotným plasmidem), kterou se předtím buňka
hostící tra + plasmid propojila s buňkou příjemce, do této cizí buňky = semikonzervativní replikace (model
otáčejícího se kruhu) => v buňce dárce zůstává jedna kopie plasmidu, druhá (ssDNA) se v buňce příjemce
doreplikuje na dsDNA a stává se autonomním replikonem
B. Bakteriofágy (profágy)
- jsou genomy bakteriálních virů; jejich systém je založen na tvaru jejich kapsidy a na druhu NK tvořící
genom - RNA/DNA
- jsou obligatorní IC parazité bakterií, nemají vlastní metabolismus a nemohou se rozmnožovat mimo
bakteriální buňku (poskytuje E, chem. slouč., enzymy)
- díky své kapsidě (tvar hlavičky nebo vlákna) mohou přežívat mimo bakterii
- různě dlouhý bičík může být opatřen ještě vláknitými přívěsky nebo tzv. límečky
- genom nese informace o kapsidových proteinech, nestrukturálních prot. pro kompletaci fága
- rozdílné fágy infikují rozdílné bakteriální hostitele
- morfologické typy:
o polyedrické
23