ČTENÍ/PSANÍ V PRVNÍ TŘÍDĚ - Pedagogická fakulta

Nutnost uvědomit si rozdílnost v postupech zacházení i účelu, vede děti zpočátku ve škole
spíše k rozdělení konceptů psaní a čtení. Děti si musí uvědomit silně např. jinou práci s
významovým kontextem, který je u písma odlišný od mluvené řeči a se kterým se jinak zachází
při čtení a jinak při psaní. Také se mohou během prvního školního roku relativně rychle
orientovat v situaci čtení, kdy jsou schopny postupovat progresivně, zatímco oblast psaní
zaostává a postup je mnohem pomalejší.
U našich dětí v první třídě i s nastupující znalostí číst a psát, se setkáváme stále ještě s
přetrvávajícím pocitem, že lze také přečíst cosi, co není napsáno, ale načmáráno, grafika může
být rukopisem, který je obtížně rozpoznán a také hranice abecedy se zdají být ještě nečisté.
Můžeme vidět i představy spojené s mocí dospělých přečíst i jejich nesmyslné texty, jako by
mohly být obdařeny smyslem, o moci přečíst jakékoliv grafické prvky.
Význam přípravného období je právě ve vytváření a přetváření dětských koncepcí velký;
dochází k razantním změnám oproti období předškolnímu. Především v tom, že děti mají
mnohem sevřenější cestu v postupu ke konvenčnímu písmu a jeho funkcím. Děti se tu orientují
v rovinách, na jakých se budou písmem zabývat. Tím se otevírá lépe cesta k dalšímu učení,
pochopení způsobu, jakým se řeči mluvená přenáší do psané podoby a je založena koncepce
konvenčního zápisu řeči i jeho čtení.
Období vyvozování abecedy - mezi písmenem a textem
Období vyvozování abecedy je obdobím vlastního učení čtení/psaní, které je určeno dětem
v první třídě.
Člověk, pohybující se mimo oblast didaktiky, může být trochu překvapen označením tohoto
období. Spočívá v poznání písmen abecedy? Údiv pak vzrůstá, když se podívá do vyučování a
zjistí, že děti se naučily během předcházející fáze okolo osmi písmen a někdy počátkem
listopadu již procvičují první slabiky ME MA MÁ a další 42 .
Období vyvozování abecedy tedy přes svůj název neslouží pouze k poznávání písmen. Děti
se tu učí první nejjednodušší otevřené slabiky, poté i zavřené, slabikují první slova, přidávají se
další slabiky složitější a objevují se i delší slova. Naopak, přesáhneme-li do období
následujícího (období po vyvozování abecedy), pozorujeme, že se děti seznamují stále ještě s
novými písmeny (X,Q či W v květnu a červnu).
Další otázkou tu může být samo označení "vyvozování abecedy". Vyvolává představu
kognitivních procesů, které u dětí musí proběhnout, postupů či kroků, které by vedly k
výsledku, tedy zde vyvození abecedy. Z čeho vlastně bude ta abeceda vyvozovaná. Jedná se
snad o arbitrární systém, lidský produkt a nikoliv matematický důkaz. Sám Saussure (1996,
s.63) přece žehrá, že "půjčuje-li si jeden národ od druhého abecedu jako celek, která se pak
přenáší do cizí kultury, nesmí se nikdo divit, že grafický systém nevyhovuje a musí se stále
upravovati."
Podívejme se proto podrobněji, o co vlastně v tomto období jde a co vyvozování v tomto
kontextu znamená, na co nás "navádí".
Vrátíme-li se na chvíli do předškolního období, je jednou z hlavních charakteristik dětského
zacházení s písmem zejm. malá konvenčnost. Kognitivní procesy a fantazie jsou podřízeny
hledání struktury a funkcí písma. Děti si tak přinášejí do školy cenné znalosti o existenci
kódujících a dekódujících mechanismů, mají zkušenosti z pozice adresáta i adresanta a d. Nyní
ve škole je fantazie a kreativita zdánlivě potlačena ve prospěch konvenčnosti a dodržování
42 Ve školním roce 1994/95 se vyučovalo podle metodiky, která žádá naučit nejdříve samohlásky, poté
souhlásky a s nimi i první slabiky.
123