ČTENÍ/PSANÍ V PRVNÍ TŘÍDĚ - Pedagogická fakulta

Dítě tak může jiným způsobem vstupovat do struktury své vlastní zkušenosti, kterou může
vztahovat ke společné zkušenosti zobecnělé. Na jedné straně se tak ukazuje obecnost
kognitivních struktur vnějšího světa a na straně druhé jejich vhodnost (jejich hodnota a
postavení v kultuře). Nejedná se samozřejmě vůbec pouze jevy jazyka, pojmů a jejich
používání.
Škola musí předávat zobecnělé poznání, poznání připravené k budoucímu využití, které
mimo minulou zkušenost, která je v něm obsažena, umožňuje ještě další interpretace.
Poněkud složitější se jeví situace, když se podrobněji zaměříme na určitý vyučovací
předmět, v našem případě na čtení a psaní. Jelikož si děti musí osvojit zcela nový systém
grafické reprezentace -písmo, je z velké většiny potřeba dostatečnou zkušenost dětí teprve
vytvářet a nikoliv ji pouze využívat a rozvíjet. Děti se musí naučit zcela nové věci; všechna
písmena abecedy, grafickou podobu slov, poznávat a členit elementy řeči, pochopit principy
převádění řeči do psané podoby a d.
Navazuje se sice na koncepty písma předškolního, ale nové úkoly v oblasti konvenčního
písma ještě stále převažují nad aplikacemi.
Zdá se tedy, že především díky nárokům didaktickým se s motivovaností v počátečním
učení čtení/psaní musí hodně pracovat. Vraťme se třeba k didaktickým postupům okolo
"vyvozování abecedy". Jak se má k sobě proces vyvozování s arbitrárností zvuků řeči nebo
značek jednotlivých písmen? Vyvozováním se tak předvádí zdánlivá logičnost postupů v
případě čtení či psaní. Motivovanost tady opravdu hraje velmi podstatnou roli. Údajně pouze
pro úplný počátek učení, především jako mnemotechnická pomůcka pro zapamatování si tvarů
písmen i jejich spojení s hláskami analyzovanými v řeči, pro pochopení principů spojování
písmen či hlásek a slov.
Nejrůznější motivované vazby tak nacházíme na rovině grafické, zvukové i v jejich
vzájemném propojení.
134