1. Všeobecné informace ...........................................................

Minimalizace odpadní vody se mŧţe rovněţ podpořit dobrým hospodařením s vodou,pro které mŧţe být výhodou program vodního hospodářství.2.9.2.2. Koncové techniky čištěníJakékoliv nerecyklovatelné nebo znovu nevyuţitelné mnoţství vody se musí zpracovat,aby se na minimum sníţila koncentrace znečišťujících látek, jakými jsou těţké kovy,kyselé látky a pevné částice vypouštěné do vodního prostředí. Ke sníţení koncentraceznečišťujících látek ve vodě se mohou pouţít techniky koncových úprav, např.vysráţení chemickou cestou, sedimentace nebo flotace a filtrace.Tyto techniky se běţně společně pouţívají v koncové nebo centrální úpravně odpadnívody v daném místě, ale mohou se přijmout i předběţná opatření, kdy se kovy vysráţípředtím, neţ je provozní voda smísena s ostatními výtokovými kapalinami.2.9.2.2.1 Chemické sráţeníChemického vysráţení se pouţívá především, aby se z vytékající kapaliny odstranilyionty rozpustných sloučenin kovŧ. Rozpustné kovy se mohou vysráţet z odpadní vodyúpravou hodnoty pH. Reagenční činidlo, jako je vápno, hydroxid sodný, sirník sodnýnebo kombinace činidel se přidává do odpouštěné kapaliny a tvoří se nerozpustnésloučeniny s kovem ve formě sraţeniny. Tyto nerozpustné sloučeniny se potom mohouz vody odstranit filtrací a sedimentací. Často se vyuţívá přídavku koagulantŧ neboflokulantŧ, který napomáhá tvorbě velkých vloček, které se mohou oddělit mnohemsnadněji a tím se zlepšuje výkonnost systému.Sráţení se obvykle pouţívá k odstraňování těţkých kovŧ jako je ţelezo, olovo, zinek,chrom, mangan, molybden atd. z proudu odpadní vody. Hydroxidy těţkých kovŧ jsouobvykle nerozpustné, takţe se pro jejich vysráţení obvykle pouţívá vápno. Podobněsirníky kovŧ jsou rovněţ nerozpustné a v alkalickém prostředí se vyuţívá sirník sodný,kyselý sirník sodný a trimerkapto-sulfo-triazin. Po vysráţení se mŧţe přidat síranţelezitý, aby se odstranil nadbytek sirníku. Vysráţení jako sirníky mŧţe zpŧsobitmnohem niţší koncentrace určitých kovŧ v čištěném výtoku, které závisejí na hodnotěpH a teplotě. V některých případech se mŧţe provést vysráţení směsi kovŧ ve dvouetapách; nejdříve s provede vysráţení hydroxidem a pak se sirníkem /tm 171, Steil andHahre 1999/.Aby se účinnost odstranění kovŧ maximalizovala, musí pochod probíhat při rŧznýchhodnotách pH s rŧznými činidly. Volba reakčního činidla a hodnoty pH je hlavnímopatřením pro vysráţení těţkých kovŧ. Rozpustnost se také ovlivňuje teplotou, coţ byse mělo brát v úvahu.Jiným dŧleţitým faktorem je valence (mocenství) kovu ve vodě. Např. Cr, jehoţšestimocná forma, chroman je mnohem rozpustnější neţ forma trojmocná. V tomtopřípadě se chroman musí redukovat, obvykle s oxidem siřičitým při nízkém pH, aby sechrom při procesu sráţení odstranil.Konečným aspektem je moţná tvorba iontových komplexŧ, které jsou obvyklerozpustnější. To je obvyklé, kdyţ se jedná o odpadní vodu, která obsahuje čpavek,chloridy, fluoridy nebo kyanidy zároveň s těţkými kovy /tm 149, kemmer 1987/.142