1. Všeobecné informace ...........................................................

Nikl je přirozeně vzniklý prvek, který existuje v přírodě hlavně ve formě sirníku, oxidu akřemičitých hornin. Jsou dva hlavní druhy loţisek:sirníky niklu se často vyskytují společně s ekonomicky rekuperovatelným mnoţstvím Cu,Co, Au, Ag, skupiny platinových kovŧ a několika dalších kovŧ. Nejdŧleţitější nalezištějsou v Africe, Australii, Kanadě a Sibiři.Niklové laterity (minerály) jsou výsledkem povětrnostních vlivŧ ultrazásadité horniny,která pŧvodně obsahovala velké mnoţství niklu. Během času se nečistoty vyplavilyz loţisek a nikl zŧstal jako komplex oxidu křemíku, ţeleza a hořčíku. Kobalt a ţelezo jsouběţně připojeny k niklu, ale laterity neobsahují další hodnotné sloţky.Nejdŧleţitější naleziště jsou v tropických oblastech jihovýchodní Asie, v Austrálii, JiţníAmerice, Karibském moři a oblasti Balkánu, zejména v Řecku, které je jediným zdrojemniklové rudy v Evropě v době vzniku tohoto dokumentu.Metalurgie komplexŧ niklu se odráţí v širokém pásmu extrakčních a rafinačních pochodŧ,které se provozují. Kaţdý závod představuje unikátní soubor procesních charakteristik aenvironmentálních problémŧ. Sulfidické rudy s obsahem Ni se mohou obvykle několikrátzakoncentrovávat relativně ekonomickými úpravárenskými technikami, předtím, neţ sekoncentrát taví a rafinuje na produkty niklu.Rudy lateritu naopak podléhají pouze omezenému obohacování fyzikálními metodami, např.magnetickými technikami, nebo technikami gravitačního rozdruţování a tudíţ téměř pŧvodníobjem rudy musí jít přímo do hutních závodŧ. A tak zpracování lateritu směřuje k vyššímnákladŧm, ale náklady na těţbu jsou obvykle mnohem niţší neţ u sulfidických rud.Tyto rozdíly plus dostupnost hodnotných vedlejších produktŧ mŧţe mít významný vliv naţivotaschopnost specifického loţiska a zda rafinovaný kov nebo feronikl se bude vyrábět zněho .1.11.1.3 Výroba a spotřebaVýrobky niklu se mohou rozdělit do tří skupin zaloţených na prŧmyslové klasifikaci, která jemezinárodně uznávaná :Jakost I – rafinovaný nikl, nikl s obsahem 99 % nebo více. Skupina zahrnuje elektrolytickýnikl, pelety, brikety, granule, kulatinu a prášek / hobliny.Jakost II – šarţový nikl, nikl s obsahem méně neţ 99 %. Skupina zahrnuje feronikl, aglomerátoxidu niklu a uţitkový NiJakost III – chemikálie, oxidy niklu, síran, chlorid, uhličitan, acetát a hydroxid atd.Světová výroba niklu zŧstávala aţ do roku 1876 pod 1000 tunami /rok; v současné době je topřibliţně 1 mil tun/rok. Světová primární výroba niklu byla v roce 1996 asi 950 000 tun avýrobní kapacita asi 1mil. 200 000 tun. V Evropě je výrobní kapacita asi 20 000 tun aspotřeba je asi 330 000 tun, a tak se Ni dováţí.Obr. 1.13 Využití Ni v západním světě v roce 199642