1. Všeobecné informace ...........................................................

V sekundárním prŧmyslu se v procesu výroby kovu pouţívá řada rŧzných tavidel. kovu.Příkladem je pouţití roztavené soli (směs chloridu sodného a draselného a něco fluoridŧ)pro zábranu oxidace a absorpce nečistot. Pecní plyny obsahují chloridy a HCl, produkovanépouţitou solí. Taktéţ se pouţívají ţáruvzdorná a fluorovaná tavidla. Solná struska seodpichuje aţ po kovu. Existují varianty v mnoţství solného tavidla a jeho pouţití coţ závisína pouţitém druhu pece a obsahu oxidu v surovině. Předúprava vsazovaného materiálu mŧţesníţit pouţití soli o polovinu (příklad 4.06). Bylo téţ sděleno, ţe pro stacionární rotační pec jepouţito aţ do 1,8 kg soli na 1 kg nekovových sloţek a méně neţ 0,5 kg na 1 kg pro sklopnourotační pec (tm 145, Winter 1998).Pouţití plamenné pece s boční a vsazovací nístějí a s čerpadlovým systémem mŧţezvýšit třídu odpadu (jeho druhŧ), včetně fólií a drobných třísek od soustruţení, které lzev této peci tavit. Mŧţe téţ redukovat ztrátu materiálu oxidací bez pouţití velkého mnoţstvísoli, nebo jiného tavidla (tm 121, Hoogovens 1998, tm 122 s 123 ETSU 1998).4.1.2.2 Postupy rafinace a litíKov lze odpichovat z tavící pece tam, kde se slitinové přísady dávkují buď přímo v licímsystému, nebo přes dopravní systém (v udrţovací peci), kde mohou být zaváděny dalšíslitinové přísady. Kov je potom rafinován buď v udrţovací peci, nebo v prŧtočném reaktoru,kde se odstraní plyny a další kovy, všeobecně stejným zpŧsobem jako je rafinován primárníhliník. V sekundárním hliníku se mŧţe vyskytovat hořčík, jehoţ obsah je nutno sníţit. Rafinacetekutého hliníku se provádí směsí plynného chlóru za účelem odstranění hořčíku, přestoţe setéţ pouţívá fluorid hlinito-sodný a fluorid hlinito-draselný (tm 116, Al Expert Group 1998, tm34, US EPA 1995). Tento materiál je bočním produktem při výrobě mnohých předslitin.Velké ingoty, čepy a desky se odlévají stejným zpŧsobem jako primární hliník, lze téţvyrábět řadu menších ingotŧ – housek, (např. dodávky pro slévárny), lze je téţ vyrábět vevětších variantách slitin v závislosti na finálním pouţití. Je téţ moţné dopravovat roztavenýhliník po silnici, ve zvláštních tepelně izolovaných kontejnerech, k finálním spotřebitelŧm.4.1.2.3 Pěna a struskyHliník snadno oxiduje a to je významný faktor ve výrobním procesu. Tavení hliníku bezochranného tavidla produkuje oxidační povlak známý jako stěry, které se stahují z povrchukovu před litím. Stěry odstraněné z povrchu a z pece obsahují 20-80 % hliníku. Stěry seněkdy zpracovávají po vyjmutí z pece, z dŧvodu sníţení emisí a další oxidacepřítomného kovu. Metody zahrnují chlazení inertním plynem, lisování za tepla za účelemzískání tekutého hliníku a chlazení v účelově konstruovaných chladičích.Studené stěry se zpracovávají více postupy pro regeneraci hliníku. Napříkladvytavováním v rotační peci pod solným tavidlem, nebo za pouţití separační techniky, jako jemletí a oddělení oxidŧ od kovu. (tm 116, ALFED 1998). V jiném případě mŧţe být kovpřetaven v příslušných pecích a jemná frakce mŧţe být dále zpracována, např. vyuţitav ocelárnách, nebo při regenerace solné strusky. Je téţ známo, ţe konečná tvorba solnéstrusky a zŧstatkŧ, jakoţ i spotřeba energie je niţší v dŧsledku sníţení vstupuinertního materiálu do pece (ALSA 1999).274