1. Všeobecné informace ...........................................................

1.3.2 Zdroje surovinRafinovaná měď se vyrábí z primárních a sekundárních surovin v relativně malém počturafinerií mědi; jejich výrobkem je měděná katoda. Ta se roztaví, leguje a dále zpracuje natyče, profily, dráty, plechy, roury atd. Tento krok lze spojit s rafinací, ale často se provádí najiném místě.Okolo 55 % vsázky, která se dodává do rafinerií mědi je nakoupena na mezinárodním trhu veformě měděných koncentrátŧ, surové mědi, anod, nebo šrotu. Zbytek 45 % přicházíz domácích měděných koncentrátŧ, stejně jako z domácích odpadŧ s obsahem mědi a šrotu.EU má málo primárních zdrojŧ mědi, ale její činnost v metalurgii mědi je vysoce významná.Velikostí srovnatelnou dŧlní výrobu mědi lze nalézt v Portugalsku ( počátek těţby v NevesCorvo v roce 1989, 106 500 tun mědi 1997) a ve Švédsku (86 600 t). Okolo 239 000 t mědi sezískalo v roce 1997 z domácích rud, na EU připadá okolo 2 % celkového celosvětovéhovýnosu mědi z dolŧ.Rafinace a výroba polotovarŧ se vyvinula ve spojení s poţadavky na jejich velkou spotřebu,při vyuţívání dováţených primárních surovin a domácího, stejně jako dováţeného šrotu.Přístup k primárním dodávkám se v období posledních několika let stával stále těţším atěţším, kdyţ země těţící měď vyvinuly svoje vlastní rafinační zařízení v blízkosti svých dolŧ,čímţ sníţily dostupnost surovin na mezinárodním trhu.Recyklace tvoří dŧleţitou sloţku dodávek surovin do zařízení pro rafinaci mědi a továrníhozařízení. Veškeré druhotné suroviny v Evropě připadají asi na 45 % pouţité mědi a jejíchslitin, buď rafineriemi, jako celková vsázka , nebo část jejich vsázky, nebo přímo v továrnívýrobě poloproduktŧ.Jakost druhotných surovin velice kolísá a mnoho zdrojŧ těchto materiálŧ není vhodných propřímé pouţití ve výrobě polotovarŧ. Prŧmysl šrotu je odkázán na poskytování jakostníhomateriálu odpovídající čistoty prŧmyslu a ačkoliv existují odsouhlasené jakosti šrotu, jemoţno se setkat s širokou paletou variant. Dodatečná úprava, nebo čistící systémy jsou spíšenutností.1.3.3 Výroba a spotřebaRoční výroba Cu katod v době práce na dokumentu činila 959 000 t z primárních zdrojŧ a 896000 t z druhotných surovin. V EU se nevyrábí Be a nepředpokládá se, ţe by se vyskytovalov dostatečném mnoţství šrotu, aby to představovalo nějaký problém pro ţivotní prostředí. Utřech ze sekundárních hutí a téměř u všech hutí primárních výrob vzrostl výkon jejichprodukce. Tento významný rŧst výrobní kapacity se uskutečnil simultánně se zlepšovánímvztahu k ţivotnímu prostředí. Šrot z počítačŧ a tištěných spojŧ se stal běţnějším sekundárnímzdrojem, zatímco třeba obsah Cu je nízký.Šrot prochází předúpravou v prŧmyslu šrotového hospodářství (kovošrotech) aprostřednictvím některých hutí. To poskytuje moţnost odběru tohoto materiálu.Recyklace je na vysoké úrovni, protoţe např. Cu se mŧţe vracet do operací beze ztráty svýchpŧvodních vlastností a je k dispozici mnoho druhotných surovin. Činnosti, které zajišťovalyrafinaci Cu v EU se mohly rozvíjet především zabezpečením surovin na mezinárodním trhu avyuţívat Cu, nebo mosazný šrot a odpad od spotřebitelŧ a zpracovatelŧ. Výrobci polotovarŧmědi v EU mají produkci, která je 3x taková, jako výstupy z rafinerií v rámci EU. Vyuţívajímezinárodní trh, aby zabezpečily odpovídající objemy dodávek Cu a mosazi společněs legujícími materiály (hlavně Zn, Sn, a Ni). Tato část prŧmyslu je čistě vývozcem okolo 500000 t/rok.7