1. Všeobecné informace ...........................................................

Hlavní problémy ţivotního prostředí spojené se sekundární výrobou Ni se také týkajívýstupních plynŧ z rozličných pouţitých pecí. Tyto plyny se čistí pomocí tkaninových filtrŧ atak se mohou sniţovat emise prachu a sloučenin kovŧ, jako je olovo. Existuje také moţnosttvorby dioxinŧ v dŧsledku přítomnosti malých mnoţství chloru v druhotných surovinách arozklad dioxinŧ je problém, který se sleduje.Stav některých sloučenin Ni má významný dopad na posuzování emisí a nikl se uvádí veSměrnici 76/464 o nebezpečných substancích do vody v Seznamu II. Technická pracovnískupina zpracovává podle Směrnice 96/62/EC o posuzování jakosti ovzduší a řízení normupro jakost ovzduší v ţivotním prostředí týkající se niklu. Na druhé straně se ukázalo, ţe nikl jezákladním prvkem určitých mikroorganismŧ, ţivočichŧ a rostlin.Nikl je obnovitelná komodita. Korozivzdorná ocel a další Ni obsahující slitiny jsouprimárními zdroji druhotného Ni. Odhaduje se, ţe nějakých 80 % niklu se recykluje z novéhoa starého šrotu korozivzdorné oceli a vrací se k tomuto konečnému vyuţití. Ostatní materiálys obsahem Ni jako jsou sraţeniny a odpady se recyklují v primární výrobě.V mnoha aplikacích jsou slitiny niklu zcela nepostradatelné a nemohou být nahrazeny jinýmimateriály.Na vyuţití niklu v aplikacích, kde jsou vyuţity jeho vlastnosti, jako pevnost, odolnost protikorozi, vysoká vodivost, magnetické charakteristiky a katalytické vlastnosti se pohlíţí jako napozitivní přínos pro ţivotní prostředí. Podobně vyuţití niklu v dobíjecích bateriích je taképřínosem pro ţivotní prostředí.1.11.2 KOBALT1.11.2.1 ObecněKobalt /tm 36, Panorama 1997; tm 94, Nickel Expert group 1998/ je stříbrobílý kovs typickými vlastnostmi kovu, který byl poprvé izolován v roce 1735. Čistý kovový kobaltmá málo pouţití, ale jeho vyuţití jako legujícího prvku pro tepelně nebo k opotřebení odolnéaplikace a jako zdroje chemikálií z něj dělá strategicky významný kov.Ačkoliv aţ do 20. století se vyuţilo velmi málo kovového kobaltu, jeho rudy se uţívaly potisíce let jako činidlo modrého zabarvení ve sklářství a hrnčířství např. egyptské hrnčířstvíokolo 2600 před n.l. a u čínského hrnčířství okolo roku 700 n.l. Vyuţití kobaltu jako kovuspadá do roku 1907, kdy E. Haynes patentoval řadu kobaltochromových slitin nazvanýchStelity, které byly předchŧdci moderních superslitin. Jeho schopnost zvýšit vlastnostipermanentních magnetŧ byla uvedena v roce 1930.Kobalt se vyuţívá ve slitinách včetně superslitin v leteckých motorech, magnetickýchslitinách pro výkonné permanentní magnety, slitinách těţkých kovŧ pro materiály na řeznénástroje, do slinutých karbidŧ, do k opotřebení odolných nebo korozivzdorných slitin a slitin,které poskytují ochranný obal odolný proti opotřebení a korozi při ukládání elektrickéhomateriálu. Jeho vyuţití v dobíjecích bateriích se během posledních let rychle rozšířilo.Chemikálie kobaltu se vyuţívají rovněţ v dobíjecích bateriích, dále jako barvivo ve sklářství,keramice a prŧmyslu barev; jako katalyzátorŧ v ropném prŧmyslu; k vysušování barev, jakostopové kovové aditivum v zemědělství a lékařství.1.11.2.2 Zdroje a suroviny44