1. Všeobecné informace ...........................................................

Elektrická odporová pec se pouţívá pro komplexní druhotné materiály a pouţívá otevřenoutavnou lázeň pokrytou koksem. Suroviny jsou dávkovány na povrch lázně, kde reagují avytváří kov a strusku, které jsou periodicky odpouštěny. Odpadní plyn obsahující oxiduhelnatý je spálen, prach z plynu je zachycován a získává se z něj zinek. Proces je vedenkampaňovitě střídavě s produkcí mědi v tavící peci na měď.Surové olovo vyrobené některou z těchto tavnících metod je rafinováno níţe popsanýmimetodami.5.1.2.2. Získávání olova z ostatních odpadŧ a zŧstatkŧKovový olověný odpad se mŧţe vyskytovat v řadě forem, mŧţe být znečištěn plasty čiasfaltem a také mŧţe být ve slitině s jinými kovy, zvláště cínem, antimonem a stříbrem. Tentomateriál je obvykle zpracováván metodami popsanými výše, neboť jednoduchá tavná zařízeníse nedokáţí vypořádat s částečně shořelým materiálem v plynech, které z pece vycházejí.Pouţívá se téţ elektrická pec a to pro získávání olova z komplexních druhotných surovinolova s mědí nebo olova s drahými kovy. K likvidaci oxidu uhelnatého a uhlovodíkŧ včetnědioxinŧ se pouţívá dodatečné spalování.Čistý odpad je taven ve speciálně navrţených kotlích, které jsou ohřívány nepřímo kapalnýmpalivem nebo plynem. Odpad je doplňován z násypky umístěné nad kotlem. Stěry a dalšízbytky materiálu jsou sbírány s povrchu roztaveného kovu a poté poslány přes síto, kteréodděluje jemné a hrubé frakce. Stěr je jemnou frakcí a je recyklován jako nekovový zbytek.Hrubý materiál jsou většinou kovy s vyšším bodem tání neţ má olovo a je dále zpracovávánjiným zpŧsobem.Stěr, ve své podstatě převáţně nekovového charakteru, jsou často smíchány s kovovýmolověným odpadem a jsou taveny v rotačních pecích se struskotvornými přísadami. Zbytkyz produkce tetraalkylového olova, které stále ještě obsahují nějaké olovo, jsou tavenyv plynových plamenných pecích.Pokud je to potřeba, je olovo nebo olověné slitiny získané z odpadu nebo zbytkŧ rafinováno ato za pouţití níţe popsaných metod.5.1.3. Rafinace primárního a sekundárního olovaSurové olovo mŧţe obsahovat rŧzná mnoţství mědi, stříbra, bismutu, antimonu, arsenu a cínu.Olovo získáno z druhotných surovin mŧţe v podstatě obsahovat stejné příměsi, obecně alepřevaţují antimon a vápník. Existují dvě metody čištění surového olova: elektrolytické apyrometalurgické rafinace. Elektrolytická rafinace pouţívá anody ze surového olovazbaveného mědi a katody z čistého olova. Pouţívání této metody je velmi drahé a proto senepouţívá příliš často.Polymetalurgická rafinace je zaloţena na sérii kotlŧ, které jsou nepřímo ohřívány kapalnýminebo plynnými palivy [tm 4, HMIP Pb 1993; tm 102, DFIU Zn 1999]. Prvním prvkrm, kterýse musí odstranit, je měď. Ta se odstraňuje v podobě sirníkových stěrŧ. Pokud zpracovávanýsurový kov neobsahuje dostatek síry, musí být další dodána ve formě práškové síry nebopyritu. Sirníkový stěr je mechanickými sběrači odebírán s povrchu roztaveného kovu a potéshromaţďován do zásobníkŧ.334