hiver - Historical Revisionism by Vrij Historisch Onderzoek

——————————————————————> Conseils de révisions / hiver winter 2007
projevu, Irán na oplátku otestoval hranice jejich svobod svou vlastní soutí o nejlepí karikaturu
holocaustu. Pitom narazil na nejárlivji steené dogma sekulární západní spolenosti, holocult.
Zatímco je zpochybování a zloeení náboenské víry skoro základní oporou mylení tchto
zemí, upímné historické bádání ve vci spadající pod 60 milion mrtvch za druhé svtové války je
zakázáno a veejn ostrakizováno: utrpení id nesmí bt kriticky zkoumáno, „protoe kdyby se
prokázalo, e holocaust byl zinscenován z politickch dvod za úelem podpory izraelskch zájm,
pak by Izrael a Spojené státy jako veejní hrái i globální sionistické organizace jako privátní
lobbyistické entity museli pijmout svj podíl zodpovdnosti na kodách, utrpení a útrapách, je
zpsobili na Blízkém vchod i po celém svt, a nesli by adekvátní právní zodpovdnost“.
Ve zmínn citát pochází z komuniké . 16 rostoucího argentinského opoziního hnutí MSRA
ili Hnutí argentinské druhé republiky, které hodlá uspoádat vlastní konferenci o holocaustu za
úelem vzkumu, jak je holocaust od konce druhé svtové války vyuíván k propagandistickm
úelm.
Konference v Teheránu je spí ne jednorázovou záleitostí zaátkem rozuzlení zvlátního
statusu, kterému se Izrael a sionistití idé po celém svt tí, a kter je ospravedlován jejich
speciálním utrpením z rukou Nmc. Otázkou není, zda idé za druhé svtové války trpli, ale zda je
od té doby toto utrpení zneuíváno zpsobem, jak Finkelstein nazval „Prmysl holocaustu“.
Za posledních 50 let si jen idé a vyslouilí politici, ti druzí obvykle ve svch pamtech, dovolili
vyjádit kritiku vi Izraeli a sionistické lobby. Mezitím chce o této vci s uritm historickm
odstupem mluvit mnohem víc lidí, akoliv jiní, jako Muslim American Society (MAS) Freedom
Foundation, cítí potebu vyjadovat svou píze prohláeními jako „skutení muslimové nikdy nesmí
popírat holocaust“. Ibrahim Ramey, editel jejich oddlení pro lidská a obanská práva, ekl: „Dkazy
o tomto zloinu a dsiv objem tohoto vradní jsou nezvratné. Z tak rozmanitch zdroj, jako jsou
nacistické válené záznamy, filmová dokumentace a hlavn svdectví peivích a svdk víme, e
toto masové vradní evropskch id skuten probhlo a byl to nejvtí zloin genocidy ve
dvacátém století.“ Ale komuniké z Argentiny pokládá otázku pro, pokud druhá svtová válka stála
v Evrop a Asii víc ne 60 milion ivot, je pozornost lidstva zamena tém vhradn na 10 %
tchto obtí a pro se k nim od té doby pidaly miliony dalích, „vetn 2 milion Iráan zabitch od
první války v Perském zálivu a doposud rodinou Bush a jejich spojenci“.
Kdy idé zjistili, e známku jedineného utrpení u nemou dál nosit bez problém,
vzkumníci, kteí zpochybovali urité aspekty oficiálního holocaustového píbhu, byli odsouzeni
v demonstraních politickch procesech jako varování ostatním: ve Francii to byli Robert Faurisson
nebo Roger Garaudy, odsouzen za svou obsáhlou knihu „Zakládající mty moderního Izraele“,
v Rakousku David Irving, v Austrálii Fredrick Toben, v Nmecku Germar Rudolf a Ernst Zündel. Ale
díky Iránu, státu, kter sponzoroval konferenci o této vci a pozval na ní pední rabíny, pila vechna
tato snaha vnive. Toto téma nezmizí a nepíjemné otázky budou dál pokládány.
Jako neidovsk Evropan se na tyto otázky beztrestn ptát nesmím, ale rabín Moishe Arye
Friedman, hlavní rabín ortodoxní anti-sionistické idovské komunity ve Vídni, nemusí ped bohem
Sionu padat na kolena a neváhal teheránskou konferenci, odsouzenou Muslimskou americkou
spoleností jako nemorální a motivovanou rasovou nenávistí, navtívit. Ve svém projevu uvedl, e u
zakladatel sionismu Theodor Herzl mluvil ve svch prvních denících o esti milionech id, kteí byli
údajn ohroeni v Evrop, a e podle Herzla tento stát mohl mít anci jen v pípad pohromy pro
tchto est milion evropskch id. Rovn mluvil o tom, e íslo est milion pouívala u
bolevická a anglická vláda ve své propagand proti Nmecku za první svtové války. Dále mluvil o
spolupráci mezi nacisty a sionisty a prohlásil, e si je jist, e poslední slovo o skuteném potu obtí
jet nebylo eeno. Zde naráel na to, e pvodní osvtimské íslo 4 miliony bylo v roce 1990 sníeno
na 900 000 a 1,1 milion, zatímco celkové íslo 6 milion zstalo nedoteno.
Te by rakoutí alobci mli obalovat hlavního vídeského rabína z popírání holocaustu, ale
takov soud by znova podlomil dvryhodnost právn chránné oficiální verze této události, stejn
jako samotného píbhu oa, znovu a znovu pikrálovaného hollywoodskmi producenty. Proto je
vysoce nepravdpodobné, e tento rabín nkdy bude dovleen ped soud, aby se zodpovídal
z obvinní z antisemitismu.
Neoficiální debata o holocaustu má dva prameny. Prvním je tvrzení historik, e tato historická
— 135 —