hiver - Historical Revisionism by Vrij Historisch Onderzoek

——————————————————————> Conseils de révisions / hiver winter 2007
epizoda nesmí bt chránna ped ádnm historickm zkoumáním, aby byl oddlen mtus od reality.
Dalím a jet silnjím pramenem je zpochybování Pax Americana ili spravedlnosti vítz,
urené Norimberskmi soudy, a propagandistického vyuívání utrpení id. Pesn jak pesvdiv
tvrdí iránsk prezident Ahmadínedád: Pokud Nmci chtli vyhladit idy, pak by jim mli udlat
místo ve své vlastní zemi, ne aby za n platili Palestinci. Jiní, jako Argentinci, poukazují na to, e státy
jako Izrael, kter ukradl pdu Palestincm, a Spojené státy, které ukradly pdu domorodm
Indiánm, nemají ádné morální právo hrát si na svtového policajta ve jménu svtového
spoleenství.
Argentinská tisková zpráva poukazuje na skutenost, e má na pro-sionistick tábor úinek: „Je
zajímavé,“ íká, „e sionistická pro-izraelská média hlavního proudu implicitn pipoutí, e jakkoliv
takov vzkum pedstavuje pro sionismus smrtelné nebezpeí.“
Mezi vemi urákami a hrozbami novin jako Los Angeles Times se 13.12.2006 objevil lánek o
tom, e popírání holocaustu me bt nebezpené, jen je uzaven tvrzením, e „... útoení na
legitimitu holocaustu umouje... (útoení) na legitimitu Izraele, jen byl Spojenmi národy vytvoen
v dsledku holocaustu. Kdyby se první in nestal, nebyl by druh nezbytn.“
A takhle to vlastn vyvanili. Dny Izraele jsou seteny, protoe poslední velké „náboenské“
tabu nediskutování o skutench faktech a rozmrech holocaustu je rozbito, a se zrychlujícím se
pádem dolaru, náezem, kter dostává americká pchota v Iráku a s hrozbami preventivního úderu
Spojench stát na Irán kvli údajnm jadernm zbraním se zdá, e se podailo narazit na Achillovu
patu souasného anglo-sionistického svtového ádu.
Z blogu Dr. Blehera na http://www.flyingimam.com/
Aktualizováno ( Thursday, 21 December 2006 )
Narodne Vzdelavaci Institut
http://www.vzdelavaci-institut.com/_files/index.phpoption=com_content&task=view&id=288&Itemid=1
SEST MILIONU
Írán hostí konferenci o holocaustu
TEHERÁN - Kontroverzní mezinárodní konference o holocaustu zaala vera v Teheránu.
Írántí poadatelé tvrdí, e dvoudenní jednání má nabídnout anci debatovat o tématu
bez jakchkoli „tabu“ vetn monosti „prozkoumat skuten rozsah“ vyvraování id
za druhé svtové války.
Íránsk ministr zahranií Manúehr Mottakí ekl, e smyslem konference „není
popírat nebo potvrdit holocaust“. „Hlavní snahou je dát prostor pro vyjádení názor,
jejich nositelé se o holocaustu nemohou svobodn vyjadovat v Evrop,“ dodal. Jet
ped jednáním Mottakího mluví prohlásil, e první otázkou, kterou si konference musí
poloit, je, zda k holocaustu skuten dolo, i nikoli. „A pokud ano, tak v jakém rozsahu.
Je pravdivé tvrzení, e bylo zabito est milión id“ ekl dále mluví.
Jednání konference podpoil i íránsk prezident Mahmúd Ahmadíneád, kter díve
veejn zpochybnil rozsah holocaustu a tvrdil, e jde o mtus vyuívan Izraelem k
utlaování Palestinc.
Organizátoi uvádjí, e jednání se úastní 67 expert ze 30 zemí. Jde pr o vdce
a sociology - ádné neonacisty. Jedním z úastník je pitom znám popíra holocaustu,
Amerian David Duke, nkdejí vdce rasistického hnutí Ku-kluxklan. Na seznamu
úastník je rovn Francouz Robert Faurisson, jen byl ve své zemi za zpochybování
holocaustu ji odsouzen, a znám australsk pochybova Fredrick Toben.
Pijet naproti tomu nemohl izraelsk Arab Chalíd Mahmeed, éf muzea holocaustu v
Nazaretu, protoe nedostal íránské vstupní vízum. Byl pitom pozván, poadatelé s ním
vak poté náhle pestali komunikovat, kdy se dozvdli, e má izraelské státní
obanství. Zejm jej pvodn povaovali za Palestince, napsal vera izraelsk list
Jerusalem Post.
— 136 —