Sbornik_Verejne_cesty-II

VC_zlom 30.8.2011 11:42 Stránka 104VE¤EJNÉ CESTYV případě, kdy je cesta vymezitelným kusem vnějšího světa spojenýmse zemí pevným základem a plnila historicky funkci místní komunikace,je samostatnou věcí, kterou může vlastnit obec (neprokáže-lijejí zhotovení někdo jiný). Taková cesta je místní komunikací i poroce 1997, a to bez ohledu na to, že může vést po soukromých pozemcích.Obec by však i v takovém případě měla samozřejmě usilovato majetkové vypořádání s vlastníkem pozemku (dohoda, či postup dle§ 17 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích).Naopak v případě, kdy o samostatnou věc nejde a cesta je součástípozemku soukromé osoby, nemůže být vzhledem k výkladu výše podanémutaková cesta po roce 1997 chápána jako místní komunikace(tu musí vlastnit obec), nýbrž může jít nanejvýš o veřejně přístupnouúčelovou komunikaci. Obec tak má jedinou možnost, a to odkoupitpozemek ještě v průběhu deklaratorního řízení. Pokud se tak nestane,musí silniční správní úřad dle mého názoru rozhodnout, žeomístní komunikaci nejde. Může však rozhodnout, že jde o veřejněpřístupnou účelovou komunikaci požívající rovněž ochrany, avšak tose již musí vypořádat se znaky požadovanými zákonem i judikaturou(patrnost cesty v terénu, zpřístupňování nemovitostí, alespoň konkludentnísouhlas z minula, nutná komunikační potřeba).2) Aplikace právních v˘chodisek na posuzovan˘ pfiípadV případě cesty na pozemcích stěžovatelů st. p. č. ... a p. č. ... v k. ú. Č. V.je situace právně skutečně velice nepřehledná.Na jedné straně se domnívám, že most k pozemkům přilehající (poněmž komunikace pokračuje) je samostatnou stavbou ležící navíc mimopozemky stěžovatelů, a proto v tomto místě půjde z hlediska veřejnéhopráva pozemních komunikací patrně o místní komunikaci,neboť úřady uvádějí, že se jednalo o propojení částí obce a o zkvalitněníobsluhy území a jsou tak naplněny znaky právní úpravy před rokem1997.Na straně druhé musím konstatovat, že část komunikace ležícípřímo na soukromých pozemcích st. p. č. ... a p. č. ... nelze dle méhonázoru považovat za samostatnou věc,72 kterou by zhotovila72 Například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 9. 2009, sp. zn. 5 As62/2008, dostupný na www.nssoud.cz, považuje za samostatnou věc zámkovoudlažbu položenou na několika vrstvách zpevněného podloží (lože kameniva, štěrka štěrkopísek). Jde tedy zjevně o zcela jinou kvalitu zpracování povrchu pozemku,přičemž je zde pod dlažbou zpevněné podloží jakožto pevný základ (§ 119 odst. 2 občanskéhozákoníku).104