Sbornik_Verejne_cesty-II

VC_zlom 30.8.2011 11:42 Stránka 60VE¤EJNÉ CESTY60konstantní judikatury není právě pro veřejnoprávní charakter institutuobecného užívání dána pravomoc soudů rozhodujících v občanskémsoudním řízení, ochrana těmto uživatelům pozemní komunikacetedy musí být poskytnuta v rámci veřejné správy a posléze vesprávním soudnictví.Nástrojem této ochrany se jeví být právě ustanovení § 29 odst. 3zákona o pozemních komunikacích. Podle čl. 36 odst. 1 Listiny základníchpráv a svobod se každý může domáhat stanoveným postupemsvého práva nejen u soudu, ale ve stanovených případech i u jinéhoorgánu. Byť tedy ustanovení § 29 odst. 3 zákonao pozemních komunikacích výslovně nestanoví, že by řízení o odstraněnípevné překážky z pozemní komunikace bylo možné zahájiti na návrh fyzické či právnické osoby, lze za ústavně konformnípovažovat pouze takový výklad tohoto ustanovení, podleněhož řízení o odstranění pevné překážky z pozemní komunikace lzezahájit nejen z moci úřední, ale rovněž na návrh uživatele pozemníkomunikace, který tvrdí, že byl umístěním pevné překážky dotčenna svých právech výše popsaným způsobem.Správní orgán nemůže v případě pochybností o charakteru účelovékomunikace vést dokazování, a následně, posoudí-li komunikacijako neveřejnou, dospět k závěru, že nemá ve věci pravomoc rozhodnout,a že tudíž žádné správní řízení ani nevedl, a vyřídit věc mimoprocesnímzpůsobem, tedy vlastně připravit navrhovatele o adekvátníprávní ochranu. Správní orgán má pravomoc a tudíž také povinnosto návrhu stěžovatele na odstranění překážek z veřejně přístupnéúčelové komunikace rozhodnout. Pokud by dospěl po provedenémřízení k závěru, že se jedná o účelovou komunikaciveřejnosti nepřístupnou (popřípadě, že se nejedná o pozemní komunikacivůbec), je oprávněn návrh zamítnout, v opačném případě, zjistí-lizároveň, že pevné překážky jsou na veřejně přístupné účelové komunikaciumístěny neoprávněně, jsou splněny podmínky pro to, abystávajícímu vlastníkovi bylo nařízeno jejich odstranění. I kdybysprávní orgán posoudil otázku charakteru účelové komunikace (a mohuopět dodat či její samotné existence) nesprávně, šlo by o vadu způsobujícínezákonnost jeho rozhodnutí, nikoli jeho nicotnost z důvodunedostatku pravomoci. Proti rozhodnutí správního orgánu prvéhostupně budou účastníci řízení v každém případě moci podat odvoláník nadřízenému správnímu orgánu a posléze případně správní žalobu.Postup magistrátu tedy hodnotím jako chybný, jelikož v rozporus poučením, jehož se mu dostalo již v mé zprávě ze dne16. 4. 2008, do dnešního dne neukončil řízení o odstranění