Sbornik_Verejne_cesty-II

VC_zlom 30.8.2011 11:42 Stránka 92VE¤EJNÉ CESTYPokud takový znak byl v průběhu doby naplněn, stala se komunikacemístní přímo na základě platných právních předpisůa zůstala jí i po účinnosti nového zákona o pozemních komunikacíchv roce 1997. Síť místních komunikací tak plynule pokračovalave své existenci i z právního hlediska.61V šetřeném případě lze s jistotou říci, že komunikace vznikla nejpozdějiv sedmdesátých letech 20. století, přestože o přesnější dataci existujírozporné výpovědi (stěžovatel, magistrát), každopádně však za účinnostistarého silničního zákona z roku 1961 a jeho prováděcí vyhlášky.Ve většině obcí, kde se dochovaly starší pasporty (seznamy) místníchkomunikací, nebývá většinou problém s prokázáním naplněníjednoho z výše uvedených znaků, neboť již samotné zavedení komunikacedo pasportu jako komunikace místní přinejmenším nasvědčovalonaplnění příslušných znaků.Speciální stavební úřad, jenž je zároveň silničním správním úřadem,tak musí najisto postavit, zda před rokem 1997 splňovala tatokomunikace jeden z výše uvedených znaků, přičemž v úvahupřipadá zejména a) její existence v hranicích zastavěného území(ve smyslu územního plánování)62 nebo b) spojení dvou částí obcí.Na tomto místě však musím upozornit zejména stěžovatele, žeivpřípadě, pokud by se nejednalo o komunikaci místní, jednalo by seo komunikaci účelovou, která však požívá obdobně rozsáhlé ochranya její vlastník je povinen strpět bezplatné veřejné užívání.2) Vlastnictví pozemních komunikací63Pro šetřený případ je důležité zodpovědět také otázku, zda stěžovatelvlastní pouze pozemek a zda není také vlastníkem zbudované komunikace.Posuzování otázky, zda je pozemní komunikace samostatnouvěcí, a tedy i předmětem občanskoprávních vztahů, nebo zda se61 Z tohoto pohledu je otázkou, jaký význam má předložené správní rozhodnutí ze dne30. 11. 1999, jímž Magistrát města Pardubic zařadil veškeré pozemní komunikacena území statutárního města Pardubic znovu do příslušných kategorií.62 Zde doporučuji konzultaci napříč odbory a získání stanoviska orgánu územního plánování.Vzhledem k zapojení nadřízeného krajského úřadu do celého případu považujiza vhodné, aby věc byla také zkonzultována na obou příslušných odborech krajskéhoúřadu.63 Tato část stanoviska již není aktuální, protože po jeho vydání byl uveřejněnrozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 9. 2009 sp. zn. 5 As 62/2008-59. Tento rozsudek dává poprvé poměrně jasnou odpověď na otázku, kdy můžebýt pozemní komunikace samostatnou věcí, která může mít odlišného vlastníkanež pozemek pod ní. Z rozsudku přitom vyplývá, že samostatnou věcímohou být i účelové komunikace.92