Sbornik_Verejne_cesty-II

VC_zlom 30.8.2011 11:42 Stránka 59VYBRANÁ STANOVISKA OCHRÁNCEodst. 1 věta prvá správního řádu), pokud jde o řízení, které je správníorgán oprávněn zahajovat z moci úřední.Je zřejmé, že silniční správní úřad obecně má pravomoc véstsprávní řízení, jehož výsledkem může být rozhodnutí o povinnosti odstranitpevné překážky z pozemní komunikace. Dříve jsem zastávalnázor, že tato pravomoc silničního správního úřadu dle ustanovení§ 29 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích se vztahuje pouze nadálnice, silnice či místní komunikace, nevztahuje se však na veřejněpřístupné účelové komunikace (viz mé stanovisko ve sborníku „Veřejnécesty - místní a účelové komunikace“, str. 23). Nabízel jsem všakvždy reálnou alternativu k ochraně obecného užívání veřejně přístupnýchúčelových komunikací. Nejvyšší správní soud ovšem tento můjnázor překonal, neboť vychází z předpokladu, že jedním ze základníchúčelů zákona o pozemních komunikacích je poskytnoutúčinnou ochranu obecnému užívání pozemní komunikace, a tovčetně obecného užívání veřejně přístupné účelové komunikace.Pokud vlastník pozemku s komunikací oprávnění ostatních uživatelůkomunikace nerespektuje a právě svémocným přehrazením komunikacejejímu užívání brání, jeví se být dle Nejvyššího správníhosoudu účinnou cestou k nápravě právě využití ustanovení § 29odst. 3 zákona o pozemních komunikacích, tedy vydání rozhodnutí, jímžsilniční správní úřad nařídí odstranění pevných překážek z této komunikace.Přestože tedy zákon o pozemních komunikacích definujepevné překážky v ustanovení § 29 odst. 1 pouze ve vztahu k dálnicím,silnicím a místním komunikacím, má tato úprava podle názoru Nejvyššíhosprávního soudu širší platnost, a lze proto v mezích ustanovení§ 29 odst. 3 cit. zákona nařídit odstranění rovněž takových překážek,které byly neoprávněně umístěny na veřejně přístupné účelovékomunikaci. Tomuto výkladu nasvědčuje i pojetí přestupku a jinéhosprávního deliktu dle ustanovení § 42a odst. 1 písm. l) a § 42b odst. 1písm. l) zákona o pozemních komunikacích, které rovněž nerozlišujíkategorii pozemní komunikace, nýbrž postihují obecně neoprávněnéumístění pevné překážky na pozemní komunikaci, či její neodstraněníve lhůtě stanovené silničním správním úřadem.Podle názoru Nejvyššího správního soudu musí také existovat veřejnésubjektivní právo těch, kteří veřejnou cestu pravidelně užívajíprávě z naléhavé komunikační potřeby, tedy z toho důvodu, že danákomunikace zajišťuje přístup k jejich nemovitostem či umožňuje určitýzpůsob využití těchto nemovitostí. V těchto případech totiž ochranaobecného užívání komunikace úzce souvisí s ochranou vlastnickýcha jiných soukromých práv těchto uživatelů, zároveň ovšem dle59