Sbornik_Verejne_cesty-II

VC_zlom 30.8.2011 11:42 Stránka 93VYBRANÁ STANOVISKA OCHRÁNCEjedná o součást pozemku, není a nebylo snadné, jak o tom svědčí bohatáa zpočátku neustálená judikatura civilních soudů. Přitom právěotázka vlastnictví komunikace je důležitá mimo jiné i pro speciálnístavební úřad, aby si mohl správně kvalifikovat, kdo je adresátem jehostavební dozorové činnosti.Protože detailní popis a právní výklad názorů soudů by přesáhl rámectohoto šetření, omezím se na stručné konstatování závěrů Nejvyššíhosoudu ve věci vlastnictví pozemních komunikací.Ve světle judikátů let devadesátých platilo, že stavby pozemníchkomunikací nechápaly soudy jako samostatné předměty vlastnictví,nýbrž jako úpravy pozemku, a tedy součásti (přírůstky) pozemku.Přelomovým judikátem naznačujícím dílčí změnu v nazírání Nejvyššíhosoudu na otázky vlastnictví pozemních komunikací je pakrozsudek sp. zn. 31 Cdo 691/2005, ze dne 11. 10. 2006. V této kauzese věc dostala až k velkému senátu občanskoprávního kolegia Nejvyššíhosoudu, neboť standardní tříčlenný senát se rozhodl odchýlitod dosavadní judikatury. Zde poprvé Nejvyšší soud argumentuje takésilničním zákonem, a to konkrétně výše citovaným § 17 odst. 2 (dříveodst. 3). Dospívá zde skutečně k odlišnému závěru, že v případě místníkomunikace (a také silnice a dálnice) „zákon rozlišuje vlastnictvípozemku pod komunikací od vlastnictví komunikace samotné, a tudížje na tyto komunikace nutné v zásadě pohlížet jako na samostatnépředměty občanskoprávních vztahů“. Vše zde uvedené se však netýkáúčelových komunikací, neboť na ty se ustanovení § 17 odst. 2silničního zákona nevztahuje. Tímto směrem se pak vydala a obratpotvrdila i následující judikatura.64Tento obrat, kdy nejvyšší soudní instituce v zemi přehodnotila svojidřívější činnost, je klíčovým momentem v otázkách posuzovánívlastnictví k pozemním komunikacím. Nově jsou tedy také z hlediskasoukromého práva rozlišovány dvě skupiny: účelové komunikacea ostatní komunikace (tedy místní komunikace, silnice a dálnice). Judikátnelze vykládat jinak, než že ohledně účelových komunikací platídosavadní praxe (nejde o stavby z hlediska občanského zákoníku,aproto nejsou samostatnými věcmi jako předměty právních vztahů),a naopak ostatní kategorie komunikací jsou chápány jako samostatnépředměty právních vztahů, a to s odkazem na speciální úpravu§ 17 silničního zákona. Pro praktické užití je pak důležitý logický závěr,jejž lze vyvodit, že vlastník pozemku s účelovou komunikací je64 Sp. zn. 22Cdo 261/2007, ze dne 17. 3. 2008; sp. zn. 22Cdo 1382/2007, ze dne17. 3. 2008.93