VC_zlom 30.8.2011 11:42 Stránka 69VYBRANÁ STANOVISKA OCHRÁNCEcelé nacházelo v lese, nepostačuje v tomto případě dodržet katastrálníhranice lesních pozemků, ale stavebník by musel především respektovatfaktickou hranici tělesa příjezdní komunikace do chatovéosady, která po okraji pozemku, jinak pokrytého lesem, prochází. Odborregionálního rozvoje krajského úřadu navzdory těmto skutečnostem odmítlpřezkoumat obě rozhodnutí Městského úřadu T. v roli stavebníhoúřadu o zastavení řízení ve věci oplocení zasahujícího do účelové komunikace.To musím vyhodnotit jako pochybení krajského úřadu.40Výše uvedená úvaha je pro posouzení celé věci rozhodná. Zbytekoplocení, který do faktického průběhu příjezdních komunikací nezasahuje,sice podle mého názoru také vyžadoval ohlášení stavebnímu úřadu,nicméně pro řešení této kauzy to není podstatné. Může to ovšemhrát roli v budoucí metodické činnosti krajského úřadu. Proto i v tétootázce musím trvat na tom, aby krajský úřad přijal můj právní názor,neboť argumentaci odborů regionálního rozvoje a životního prostředíktomu, že obecně ke stavbě oplocení na pozemku určeném k plněnífunkcí lesa nebylo podle dřívějších předpisů třeba ani ohlášení, považujiza zcela nepřesvědčivou. Jsem naopak přesvědčen, že podle současnýchstavebních předpisů bude obdobně třeba pro takové oplocenízískat územní rozhodnutí. Skutečnost, že jde o oplocení k ochraně lesavrámci hospodaření v lesích, na této skutečnosti nic nemění.Znovu opakuji, že ustanovení § 32 odst. 7 lesního zákona má tensmysl, že ze zákonného zákazu oplocovat les se vyjímají případy, kdyse jedná o oplocení za účelem ochrany lesa a podobně. Nikde v lesnímzákoně ani v předpisech stavebních však nelze najít oporu pro to, žeby tím byly vyjmenované druhy oplocení zcela vyňaty z režimu stavebníchpředpisů.41 I podle nového stavebního zákona tedy bude třebak takovému oplocení získat územní rozhodnutí,42 byť ohlašovat ho40 Doporučení odboru životního prostředí, aby uživatelé <strong>cesty</strong> celou situaci řešili občanskoprávnícestou, snad raději ani nebudu komentovat. Věřím, že pomýlenost tohotopostoje by byl odboru životního prostředí schopen vysvětlit nejlépe odbor dopravya silničního hospodářství téhož úřadu, a to včetně informace o tom, že se o toto řešeníuživatelé <strong>cesty</strong> již v minulosti ke své škodě pokusili. Jejich žaloba byla zcelav souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu zamítnuta, neboť otázky přístupuzajištěného po veřejně přístupné pozemní komunikaci obecné soudy neřeší.41 Při výkladu opačném bychom dospěli k absurdnímu závěru, že tatáž stavba oplocení,stavebně-technicky zcela stejně provedená, by vyžadovala či nevyžadovala územnísouhlas (dříve ohlášení) stavebního úřadu jen na základě toho, zda by byla postavenanapř. na louce nebo v lese.42 Územní souhlas zřejmě v tomto případě možné užít nebude, jakkoliv by to jistě bylopraktické, neboť u lesních pozemků mohou být jen těžko naplněny podmínky § 96odst. 1 nového stavebního zákona, zejména ta, že jde o záměr v zastavěném územínebo zastavitelné ploše.69
VC_zlom 30.8.2011 11:42 Stránka 70VE¤EJNÉ CESTYtřeba podle současných předpisů již nebude.43 To je změna oproti dřívějšímustavu vykompenzovaná právě tím, že nyní se o takové stavběpovede řízení územní, které u ní dříve jakožto u stavby drobné požadovánonebylo. Výslovným vynětím oplocení lesa pro hospodářskéúčely z ohlašovací povinnosti v novém stavebním zákoně se také jenznovu potvrzuje mylnost právního názoru krajského úřadu. Kdybybylo možno takové oplocení provést jen na základě samotného zněnílesního zákona, nebylo by třeba takovéto výslovné vynětí z ohlašovacípovinnosti ve stavebním zákoně provádět.Platí tedy, že oplocení specifikovaná v § 32 odst. 7 lesního zákonajako výjimky z obecného zákazu oplocovat les, nejsou tímto ustanovenímvyňata z režimu stavebních předpisů, a ani za starého stavebníhozákona tomu tak nebylo. Právní názor krajského úřadu v této věcimusím vyhodnotit jako chybný. Budu muset trvat na tom, abykrajský úřad alespoň v budoucnu můj výklad respektoval a vedl podřízenéstavební úřady k tomu, aby u výše uvedených oplocení lesa požadovalypřed jejich realizací provedení územního řízení.2) Oblast pozemních komunikacíNejprve se vyjádřím k rozporu mezi mnou a odborem dopravy a silničníhohospodářství krajského úřadu ohledně procesního postupupři zjištění překážky na účelové komunikaci. Zčásti byl tento rozporjiž překonán tím, že po vyhotovení zprávy o šetření zveřejnil Nejvyššísprávní soud rozsudek č. j. 6 Ans 2/2007-128, ze kterého vyplývá, žeivpřípadě, že někdo umístí bez povolení pevnou překážku na veřejněpřístupnou účelovou komunikaci, má silniční správní úřad naříditjejí odstranění podle § 29 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích.Má se tedy postupovat stejně jako v případě pevné překážky na místníchkomunikacích a vydat rozhodnutí v řízení podle správního řádu.V tomto bodě dal tedy Nejvyšší správní soud za pravdu již dříve projevenémunázoru krajského úřadu. Mohu tedy jen doporučit silničnímusprávnímu úřadu, aby v případě umístění pevných překážek vydávalsprávní rozhodnutí podle § 29 odst. 3 zákona o pozemníchkomunikacích.Současné nejasnosti ohledně výkladu právní úpravy lze tedy omezitpouze na otázku odstraňování jiných než pevných překážek (hromadysuti apod.). Zde dávám zčásti za pravdu krajskému úřadu. Ačkolivse při vydávání výzvy státního dozoru jedná o rozhodování43 § 103 odst. 1 písm. d) bod 7. nového stavebního zákona.70