6. Styk těles 546.2 Silové a kinematické charakteristiky NNTN vazeb.Z vymezení neprostupnosti, neproměnnosti, tlakovosti a neutrálního styku vyplývá:1. Neprostupnost - složka relativní rychlosti bodu stykového útvaru A ∈ Γ s ve směru normályv bodě A je nulová v n = 0.2. Neproměnnost - stykový útvar Γ s je určen geometrií těles a polohou těles na počátkustyku. Známe-li geometrii a vzájemnou polohu těles v okamžiku styku je Γ s určeno.3. Tlakovost - v průběhu trvání styku jsou v každém bodě stykového útvaru podstatnépouze elementární tlakové síly. Tedy ⃗p s ≤ ⃗0, je orientován do tělesa.4. Neutrálnost - klidový stav ve směru geometricky možného pohybu p nastane, jestliže⃗F p = ⃗0. Při pohybu je ⃗ F p ⃗v p = 0.Body 1-4 jsou konkrétním vyjádřením axiomu A6 pro nejjednodušší možný typ vazby - vazbyNNTN. Jsou teoretickým základem uvolňování stykových vazeb, který může být použitelnouteorií pro výpočtové modelování, jestliže odchylky řešeného problému od bodů 1-4 jsou nepodstatné.Ve strojírenství se tyto případy běžně vyskytují, pro ně je vazba NNTN výpočtovýmmodelem reálné vazby.Obecně silové působení na stykovém útvaru má charakter rozloženého silového působení,které představuje neohraničený počet neznámých sil dFs ⃗ . Proto i když máme úplně zadanétěleso, soustavu π a známe statické chování tělesa, je určení stykových sil úlohou statickyneurčitou, neboť počet neznámých je větší než počet použitelných statických podmínek, kterýchmůže být pro jedno těleso maximálně 6 (ν ≤ 6). Neznámé parametry silového působení ve stykumůžeme určit ze statických podmínek pouze tehdy, je-li počet neznámých parametrů µ právěroven počtu použitelných statických podmínek ν ≤ 6. Je-li tato podmínka splněna, pak říkáme,že úloha je staticky určitá a to je principiálně možné v těchto případech:1. Těleso je vázáno určitým (malým) počtem NNTN vazeb, kde Γ s je bod.2. Těleso je vázáno vazbami NNTN, kde Γ s je spojitou oblastí. Rozložené silové působení vestyku nahradíme z hlediska statické ekvivalence neúplně určenou silovou a momentovouvýslednicí viz obr. 63c, d , které budeme nazývat stykové výslednice.3. Těleso je vázáno vazbami NNTN, kde Γ s je spojitá oblast s rozloženým silovým působením⃗p s , které na základě zkušeností s experimentálním a výpočtovým řešením kontatníchproblémů aproximujeme funkcí s určitým malým počtem parametrů. Pak cílem statickéhořešení je určit hodnotu parametrů, a tím i tvar funkce, kterou nazýváme stykovou funkcí.Ve statice můžeme řešit úlohy jen staticky určité t.z. neznámé parametry silového působeníurčíme ze statických podmínek. Proto ve statice můžeme řešit pouze úzkou třídu úloh, týkajícíchse stykových výslednic a stykových funkcí staticky určitě uložených těles. Teprve v dalšíchpředmětech můžeme tuto třídu úloh rozšířit, i když v základním studiu, jak jsme již vysvětlili,se nebudeme zabývat kontaktními problémy.Proto si budeme uvědomovat:V základním studiu, jehož je i statika, se omezíme na úlohy o stykovýchvýslednicích a stykových funkcích.
6. Styk těles 55Z výkladu od počátku skript by mělo být zřejmé, že změna mechanického pohybu tělesa asilové působení na těleso tvoří dvě strany jedné mince, protože silové působení je mírou změnymechanického pohybu. Proto styk těles má z mechanického hlediska dvě stránky:- kinematickou - která vystihuje omezení a ovlivnění složek mechanického pohybu stykem- silovou - která popisuje silové působení ve stykuJestliže pro styk můžeme použít model NNTN styku, pak deformace stykového útvaru v průběhuzatěžování je nepodstatná a pohyb tělesa vzhledem k základnímu nebo jinému tělesu je pakjednoznačně určen translačním pohybem libovolného bodu B a rotačním pohybem kolem boduB, což na základě znalostí z fyziky můžeme vyjádřit takto:kde ⃗v c - je rychlost libovolného bodu tělesa T.⃗v c = ⃗v B + ⃗ω B × ⃗ CB (6.4)Pohybový stav tělesa T je tedy určen bivektorem {⃗v, ⃗ω} B , jehož souřadnicový tvar maticovězapíšeme takto:v B =[v x v y v z ω x ω y ω z] TBVe statice se pohybem zabýváme pouze kvalitativně, proto k matici v B přiřadíme logickoumatici pohyblivosti k v takto: je-li prvek v i matice v Bnezávislý geometricky možný k i = 0nezávislý geometricky nemožný k i = 1závislýřídící (geometricky možný) k i = 0řízený (geometricky nemožný) k i = 1Nyní si vysvětlíme závislost složek pohybu tělesa jako celku.Představme si váleček podle obrázku 6,6. Složka pohybu v y = 0 nenígeometricky možná. Složky v x , ω z jsou geometricky možné. Pokud seváleček bude odvalovat, pak složky v x a ω z jsou lineárně závislé, přičemžzávislost můžeme vyjádřit vztahem v x = r · ω z . Pohyb válečkumůžeme popsat pohybem v rovině (x,y), maticí v s = [v x , v y , ω z ] T s .Matice pohyblivosti bude mít tvark v = [ 0 1 1 ] - jestliže řídící je posuv ve směru x, nebok v = [ 1 1 0 ] - jestliže řídící je rotace kolem osy z.Obr. 6.6:Silové působení z hlediska silových výslednic je v souladu s dříve uvedeným a obr. 6.5vyjádřeno ve zvoleném bodě B silovým výslednicovým bivektorem { F ⃗ v , M ⃗ v } B , který můžemevyjádřit v souřadnicovém tvaru maticově takto:[] Tϕ B = F x F y F z M x M y M z - silový výslednicový bivektor (6.5)B